05.12.2018   Petr Ondráček

Kapitánem na záchranném ostrůvku 2.

Úvodní díl tohoto seriálu se věnoval úvahám, co vlastně znamená a přináší situace, kdy jsme nuceni opustit svoji loď na záchranném ostrůvku (anglicky „Life raftu“ - dále zkráceně „ostrůvku“). Je to okamžik, kdy se najednou nechtěně stáváme jeho kapitánem. Musíme mít i na paměti, že ne vždy musí platit přímá úměra mezi tím, kdo byl kapitánem opouštěné lodi a kdo se stává kapitánem (vůdčí osobou) ostrůvku. Proto je důležité, aby i Ti, kteří jsou členy posádky měli o dané problematice alespoň základní znalosti. Lépe však, aby se na tuto situaci předem připravili.
I na moři platí zlaté přísloví „ štěstí přeje připraveným“.  O tom, zda úspěšně zvládneme vést plavbu na ostrůvku do okamžiku záchrany rozhoduje rozsah a kvalita přípravy. 

Příprava na plavbu na ostrůvku zahrnuje tyto oblasti:

• výběr ostrůvku s ohledem na počet posádky a na oblast plavby,
• obsah vybavení ostrůvku,
• umístění ostrůvku jeho vybavení a umístění na lodi,
• pravidelná kontrola a údržba ostrůvku a jeho vybavení před vyplutím a za plavby,
• praktická znalost jeho použití (nakonec i teoretická se v největší nouzi vždy hodí),
• znalosti z oblasti tísňové navigace, meteorologie a techniky plavby na ostrůvku 
• studium zpráv z proběhlých záchranných akcí.

Cílem tohoto dílu není podrobný detailní výklad (některá budou podrobněji probrána v dalších dílech seriálu), ale spíše nasměrovat pozornost jachtaře k tomu, proč a na co se ve své přípravě má zaměřit. Dále pak, kde jsou zásadní úskalí situace, kdy je nutné použít záchranný ostrůvek a požadovat  záchranu.

Rozhodně však jedním ze základních prvků přípravy je absolvování praktického nácviku v bazénu nebo na klidné vodě. Získané znalosti a dovednosti z nácviku jsou dobrým základem a zvyšují pravděpodobnost dosažení záchrany při jeho použití v tísňových podmínkách na moři.

Ne vždy, však daná situace po použití  ostrůvku vyžaduje požádat hned o záchranu na vodě. Okolnosti, jako například blízkost břehu a příznivé proudy umožňující bezpečné přistání mohou vést k rozhodnutí o záchranu vlastními silami. Následně pak řešit další postup.  
 

Výběr ostrůvku

Otázka správného výběru záchranného ostrůvku (anglicky „Life raftu“ - dále zkráceně „ostrůvku“) vzhledem k velikosti lodi a počtu posádky by neměla záviset na tom, zda jde o charterovou nebo soukromou loď. V praxi tomu však ne vždy tak bývá. Není vzácný případ, že na plavbu vyplouvají lodě s větším počtem posádky, než se vejde do záchranného ostrůvku. O znalosti stavu ostrůvku a jeho vybavení nebo jak si připravit záchranný vak (anglicky „Grab bag“) nemluvě.

Při výběru ostrůvku s ohledem na oblast plavby je třeba obecně klást důraz na prvky a parametry  uvedené na obr. 1. 

 

Obr. 1 Základní hlediska při výběru záchranného ostrůvku

 

Oblast plavby je zásadním parametrem při jeho výběru. Zcela jistě je rozdíl ve výběru jeho materiálu, konstrukce a kvality, pokud hodláme plout v ledových vodách než někde v Karibském moři. Na trhu je v tomto ohledu opravdu velice široký výběr.

Ohledně dimenzování na počet posádky lze vřele doporučit mít ho vždy pro větší počet osob, než je počet uváděný v oficiálních dokumentech lodě (tj. o počtu lůžek). Z druhé strany je zde omezení, co je dostupné na trhu a co se nám do lodi také rozumně vejde. Pro kategorii do 15 m LOA půjde o ostrůvky pro  4, 6, 8 nebo 12 osob. Větší prostor je nejen pro pohodlí, ale přispívá i lepší psychice a zajištění životních potřeb (např. více potravin a vody) posádky při použití ostrůvku.

S tímto souvisí i otázka v čem je ostrůvek uložen (taška nebo kontejner – obr. 2) a jeho umístění na lodi (obr. 3). Zdánlivě jde o věc triviální. Ve skutečnosti tomu tak není. Ostrůvek by měl být snadno dostupný, což může být v rozporu s tím, aby nepřekážel při ovládání a pohybu na lodi. Nebo aby nemohl být snadno utržen při převrácení lodě nebo po nárazu velkou vlnou.

Obr. 3 Obaly pro uložení záchranného ostrůvku

Taky se nesmí zapomenout, že v okamžiku nutnosti jeho použití musí být posádka schopna ho dát rychle a bezpečně na vodu. To určitě nejde v případě, že ostrůvek je někde v lodi uložen v nesnadno přístupném místě a obložen dalšími věcmi a posádka má co dělat, aby ho do kokpitu vůbec donesla. 

 

Obr 4. Příklad upevnění záchranného ostrůvku

 

Pokud je ostrůvek na palubě v kontejneru, tak hrozí, že ho, zvláště při nevhodném nebo nedostatečném upevnění spláchne první velká vlna do moře. Je třeba také mít na paměti, že veškerá manipulace se ostrůvkem probíhá ve stresovém stavu, což může přivodit neočekávané situace.

Na tomto místě je myslím velice užitečné zdůraznit, že před hozením ostrůvku do vody se vyplatí zkontrolovat, zda je řádně přivázaný k lodi. Pokus o nalodění z vody nemusí skončit úspěchem. I když skončí, tak ne vždy se podaří návrat k lodi pro potřebný náklad. Že se to přeci nemůže stát? Existuje řada příběhů, kdy neuvázaný záchranný ostrůvek po vhození do vody nenávratně před vytřeštěnýma očima posádky odplul do neznáma.

 

Vybavení ostrůvku

Šance na přežití jsou ve velké míře úměrné na tom, co je v okamžiku, kdy je ostrůvek na vodě v něm uloženo. To je třeba zdůraznit. Nic nám není například platné, že máme připravený záchranný vak (tzv. „grab bag“nebo „life bag“) nebo kanystr(y) s vodou, když to vše do ostrůvku nedáme nebo nestihneme dát.

Kromě předepsaných standardů vybavení ISO – SOLAS, je více než vhodné mít i dalších věci, které jsou pro danou situaci a oblast plavby užitečné. Na trhu sice najdeme k zakoupení řadu různě vybavených grab-bagů v různých obalech (vodotěsný pytel, plastový barel apod.). Nicméně zásadní je aby jeho obsah odpovídal i klimatickým podmínkám oblasti plavby a předpokládané délce plavby. Tu lze odvodit například z plánované trasy a největší vzdálenosti od pevniny. Tedy předpokládané doby, kdy se k nám může dostat záchranná loď. Samozřejmě přidám alespoň 20 – 30 % rezervy.

Jistě se bude lišit obsah grag-bagu, když poplujeme z Evropy do Karibiku nebo do polárních oblastí. 
 

Obr. 4 Příklad obsahu vybavení záchranného ostrůvku podle standardu ISO 9650-1

 

Pro inspiraci kam směřovat při plánovaní plavby svoje úvahy o obsahu vlastního doplňujícího grab-bagu může posloužit například to, co v něm měla s/y Singa při nonstop oceánské plavbě. 

Grab-bag obsahoval:

• malý kufřík navigátora (GPS Etrex, mapa světa, sextant a potřeby pro terestrickou a astro navigaci, hodinky, rádio, diktafon, iPad, čtečka Kindle, kalkulačka, fotoaparát FT-3, ruční anemo a baro Silva, dalekohled 7x50 s náměrovým kompasem),
• ruční odsolovač PP-06 (samostatně byl ještě 5 a 20 litrový kanystr s vodou), 
• VHF vysílačka Standard Horizon 210 (vodotěsná a plavoucí), družicový telefon Iridium Motorola 9505, solární panel 25 W pro dobíjení gelové baterie 5 Ah, 2x sady náhradních baterie pro použitou elektroniku, 
• rakety a dýmovnice - RORC Pack, Niko (nad předepsanou výbavu ISO),
• teple oblečení a léky, First Aid kufřík první pomoci, brýle (na čtení + slunce) a osobní léky na měsíc,
• baterka (solár + dymano), 2x čelovka, 6x náhradní baterie,
• rybářské náčiní, 2x nůž a lžíce,
• chleba a konzervy na 14 dní,
• plachta cca 5 m2 (krycí tkaná PE s oky, koupena v OBI) a dva teleskopické lodní háčky,
• pas, pojištění, zdravotní průkaz, doklady k lodi (originály) – k tomu se pak přidal lodní deník.
• Poznámky a návody k vybavení a přístrojům (v elektronické na iPadu a čtečce Kindle a v papírové podobě).

Důvodem proč mít i vlastní grag-bag nad ten, který lze zakoupit nebo co je obsahem standardního vybavení ostrůvku je, že každá plavba, posádka a nakonec i loď mají svá specifika.  To platí i o metodách (stylu, zvyků) každého kapitána při zajišťování životních potřeb na lodi. Ty se také následně přenášejí i na palubu ostrůvku. Tedy, když je kapitán nedůsledný v zachovávání dávek potravy a vody na lodi, tak se to může promítnout i na jeho přístupu při plavbě na ostrůvku.

 

Údržba ostrůvku a kontrola jeho vybavení

Na co se rozhodně nesmí zapomínat je pravidelná údržba před a za plavby. Je jasné, že ostrůvek musí být pravidelně dle doporučení výrobce v daných časových intervalech (obvykle 3 až 6 let) odborně servisován a musí obdržet příslušné potvrzení (certifikát). 

V mezidobí je však potřebné se také o něj starat. Způsob údržby je značně závislý podle jeho uložení (kontejner nebo taška) a umístění na lodi (vně nebo uvnitř) a jak dlouho je vystaven mořskému klimatu. 
Minimálně je třeba kontrolovat neporušenost obalu a prvky upevnění, tak aby v případě potřeby bylo možné ostrůvek snadno a rychle uvolnit. Časté prostříkaní pohyblivých částí silikonovým olejem rozhodně neuškodí. 

V této souvislosti lze vznést určitou pochybnost k častému používání oblíbeného spreje WD-40. Důvodem je, že ve slaném prostředí dochází k jeho nežádoucí interakci mezi nerezovými komponentami. Takže účinek může mít opačný dopad a šekl nebo uzávěr se nedá pak povolit. Rovněž nedoporučují používání WD-40 na čištění a ochranu kontaktů u elektronických přístrojů (tady opravdu není nic lepšího než čistý líh a nějaký ochranný sprej). 

Nelze také zapomínat na to,  že to co tvoří obsah jeho vybavení má expirační doby (například pyrotechnika, odsolovač, …).

Intervaly kontroly jsou závislé na podmínkách plavby, nebo zda loď je na souši. Kontrola před sezónou a po sezóně by měla být samozřejmostí.

 

Tísňová navigace, meteorologie a techniky plavby ostrůvku

Znalost vedení navigace, vyhodnocení počasí a techniky plavby v tísňových podmínkách je dalším důležitým aspektem pro dosažení záchrany.

Někomu se může zdát, že například znalosti navigace v tísni jsou vlastně k ničemu, když ostrůvek si stejně pluje, kam chce a posádka tak v podstatě odevzdaně čeká na záchranu.

Na ostrůvku jsme vždy v tísni jak z hlediska plavebních vlastností ostrůvku, tak navigace a zajištění životních potřeb posádky ostrůvku. Je třeba mít na paměti, že veškerá činnost probíhá ve stresu a je ovlivňována psychickým stavem vlastním i posádky. V takové situaci ani nelze odhadnout, jak se člověk začne projevovat. Panika nebo nerozhodnost celou situaci na ostrůvku nepochybně nezlepší. Spíše klesá pravděpodobnost dosažení úspěšné záchrany.

Jak již bylo dříve uvedeno lze však dobrou přípravou mnohé situace a jejich řešení na ostrůvku potlačit nebo dokonce eliminovat. Nelze se tedy například spoléhat na to, že na ostrůvku bude  nějaký velký prostor na studium používání čehokoliv potřebného. Je nutné se to naučit před vyplutím na plavbu. Nejlépe, když v rámci takové přípravy bude dbáno na zastupitelnost v posádce. Ostatně tomu by mělo být i na palubě lodi.

Schopnost stanovení polohy, když nelze použít GPS nebo astronavigaci, vyhodnocení meteorologické situace z lokálního pozorování, znalost kam vlastně plujeme a jak jsme daleko od potencionální záchrany je důležitá zejména jak pro psychický stav posádky, tak pro zajištění životních potřeb a vlastní plavbu ostrůvku. Jde například o způsob s nakládáním a rozdělování dávek potravin a vody nebo řešení zdravotních problémů v posádce ostrůvku. Jak již bylo diskutováno v předchozím díle seriálu, tak zachování dobré nálady je jedním z důležitých posláním kapitána ostrůvku.

Předpokladem úspěšné záchrany je rovněž nezbytné se předem naučit vyslání tísňového signálu na záchranné bóji EPIRB (ostatně ta bude fungovat jen do 48 hodin, v krajním případně do 96 hodin). Dále pak znát způsoby tísňové komunikace a komunikace v průběhu záchrany (postupy v rámci GMDSS) a ovládání pyrotechnických prostředků, které jsou v ostrůvku.

Kromě toho také umět využívat dalších způsobů na upozornění tísně a žádosti o pomoc. Například využití slunce a zrcadla nebo světelných signálů usnadňujících identifikaci ostrůvku pro zachránce jak na počátku, tak na konci záchranné akce. Na velkých vlnách to rozhodně není snadnou záležitostí.

Na ostrůvku se také nepochybně vyskytne řada situací, které si vyžádají vyrobit nebo použít nouzová řešení. Například při nedostatku vody a poruše odsolovacího zařízení, ztrátě rybářského náčiní nebo při stabilizaci ostrůvku na velkých vlnách a postavení jeho oplachtění.

Na tyto situace je vhodné se v rámci přípravy připravit. O těch zásadních náhradních řešeních bude pojednáno v dalších dílech seriálu.  

 

Studium zpráv z proběhlých záchranných akcí

Zdrojem informací pro vlastní přípravu na plavbu na ostrůvku je rovněž obrovská zásobárna zpráv o průběhu řady záchranných akcí jachtařů z mnoha různých plaveb. Jde o zprávy z významných oceánských regat a plaveb nejen kolem světa jak v minulosti, tak v současnosti. K tomuto účelu lze využít bohatou knižní literaturu, článků v jachtařských časopisech a internetu (jachtařské portály a fóra, na YouTube včetně situačních a instruktážních videí). Ostatně „strýček Google“ je v tomto směru opravdu velice vítaným pomocníkem při jejich vyhledávání.

Mnoho poučného pro plavbu na ostrůvku lze čerpat i z plaveb našich námořních předků i našich jachtařů. Některé knihy jsou dostupné i v českém překladu.
Studium informací z oblasti nejen jachtařských záchranných akcí rozhodně není ztrátou času. Pokud si z nich vezmeme poučení už ve fázi plánovaní plavby, pro vybavení grab-bagu a tvorbu strategie pro případ použití ostrůvku, tak to nepochybně  významným způsobem přispěje k naší úspěšné záchraně.

A nejen to. Tyto znalosti a z nich vyplývající poučení mohou vést k tomu, aby k použití ostrůvku vůbec nedošlo.

Pokud se na plavbě přeci jen ukáže, že použití ostrůvku je životní nutností, tak dobrá příprava může opravdu pomoci k bezpečnému návratu do domovského přístavu.

V dalších kapitolách tohoto seriálu se budeme věnovat některým zde uvedeným tématům podrobněji v situacích, které je nutné řešit často nejen kapitánem při plavbě na záchranném ostrůvku.