Námořní jachting

  29.06.2018   Petr Ondráček

Kapitánem na záchranném ostrůvku 1.

Záchranný ostrůvek je jedním ze základních prvků pro bezpečnost plavby a pro řešení případné záchrany nejen v rámci celosvětového tísňového a bezpečnostního systému GMDSS (Global Maritime Distress and Safety System).

Každý kdo vyplouvá na moře by si měl uvědomit, že se může dostat z různých důvodů do tísňové situace. Kdy je nucen požádat o záchranu, opustit loď a pokračovat v plavbě na záchranném ostrůvku (angl.. life raft) sám nebo s posádkou. To je také okamžik, kdy kapitán lodě  nebo někdo z její posádky se vlastně stává kapitánem ostrůvku.

Ovšem převážně bez odpovídající přípravy a jak je dobrým zvykem u nás také bez  „kvalifikačního průkazu“. Takový se nejen u nás ani nevydává. Ostatně toto téma není příliš akcentováno v našich kapitánských kurzech všeho druhu. Většina kurzů je hlavně teoreticky zaměřena na to, jak ostrůvek vybrat, vybavit a jak na něm plout. Prakticky pak obvykle na klidné vodě v bazénu nebo venku na vodě si zkusit  jeho zprovoznění a nalodění se na něj.  Avšak nikoli na všestrannou přípravu toho, že bude třeba na něm plout i týdny nebo měsíce, než dojde k vlastní záchraně. Přitom stále více jachtařů vyplouvá na dlouhé plavby ve značných vzdálenostech od potenciálně rychlé možnosti záchrany.

Proto si myslím, že bude užitečné se tomuto tématu podrobněji a větší šíři věnovat. Příprava na souši (nebo alespoň přemýšlení o ní) na takovou situaci se jistě vyplatí, i když ji třeba nikdy se štěstím nezažijeme. V  několika následujících článcích malého seriálu se postupně seznámíme s tím, jak na ostrůvku ve svém důsledku zvýšit šanci na přežití. Tedy, jak se vrátit do svého domovského přístavu a znovu vyplout.

 

 

Tematické  okruhy jednotlivých článků seriálu budou:

  1. Co znamená být kapitánem záchranného ostrůvku
  2. Příprava na plavbu na záchranném ostrůvku
  3. První okamžiky na palubě záchranného ostrůvku
  4. Technické prostředky na záchranném ostrůvku a jejich použití
  5. Stravování a zajištění vody
  6. Řešení zdravotních problémů
  7. Navigace a komunikace 
  8. Záchrana na moři nebo přistání na souši

 

Co znamená být kapitánem záchranného ostrůvku

Je nepochybné, že už na počátku bude velice užitečné vymezit rozsah znalostí a vědomostí kapitána záchranného ostrůvku (dále zkráceně „ostrůvku“). Tím kapitánem nutně nemusí být vždy jen kapitán opouštěné lodi. Na rozbouřeném moři se mu nemusí podařit dostat se na ostrůvek, zemře při ohni na lodi nebo na smrtelnou zdravotní indispozicí nebo ztratí schopnost vedení plavby z psychických důvodů. Je možné si představit i řadu dalších důvodů. Proto je užitečné, aby mnohé z toho, co bude dále popisováno znali i další členové posádky. Mohou se totiž také náhle stát kapitány ostrůvku. Samostatnou kapitolou je osamělá plavba, kde je situace s kapitánem vždy jednoznačná.

Asi zcela zásadní vlastností kapitána ostrůvku je „vědět, co má dělat“. Například jak organizovat život na ostrůvku od prvního okamžiku na palubě, jak postupovat v případě, že se části posádky nepodařilo dostat do ostrůvku nebo vlivem mořské nemoci dojde k fyzickému a následně psychickému zdecimování posádky apod. 

Jak postupovat při rozdělování potravin a vody. Zdánlivě se to může zdát jako jednoduchý problém k řešení. Jen malý příklad, že tomu tak nemusí být. Zkusme si představit situaci, kdy při dělení jídla není možné ho naporcovat na stejné díly. Co teď? Rozdat to losem nebo podle svého uvážení. A nebo použít dotazovací metodu kapitána Blaira z lodi Bounty s dotazem u každé schované porce „Čí to je?“.  

Jak vidno už z tohoto krátkého výčtu není situace pro kapitána ostrůvku jednoduchou záležitostí. Jestli na lodi kapitánovi projde od posádky v nějakých situacích určitá nerozhodnost a chybné rozhodnutí, tak na ostrůvku z největší pravděpodobností ne. Dopad na vyděšenou, rezignovanou a zpanikovanou posádku může mít až fatální následky. Může vést k neúspěšné záchraně nebo ke ztrátám na životech před připlutím záchranné lodě nebo vrtulníku.

Opravdu to není nějaké plané strašení. Stačí si číst záznamy ze záchranných akcí jachtařů a to nejen těch při velkých závodech jako Volvo Ocean Race, Vendee Globe nebo Sydney - Hobart. Mnoho příběhů se šťastným koncem nalezneme i v řadě knih. Bohužel také je mnoho těch, které si moře vzalo a už se nemůžeme z jejich příběhů poučit.

Je doufám zřejmé, že kapitán ostrůvku by měl mít, nad obvyklé znalosti a zkušenosti potřebné k vedení lodi, i zvýrazněné schopnosti jako rozhodnost a psychická odolnost. Dále pak znalosti  vedení tísňové navigace a komunikace, medicíny a metod přežití. K tomu pak i do  jisté míry  mít schopnost jisté dávky psychologické manipulace s člověkem.  Na druhé straně kapitán ostrůvku by měl být maximálně empatický, přístupný přemýšlení o návrzích na řešení daných situací od dalších členů posádky. Nemůže být nic horšího, než když se kapitán chová jako „mistr světa a jediné pravdy“.

Otázkou je, zda je možné se na tyto situace vůbec předem připravit. Jistě, absolutně ne, ale na část z nich, alespoň teoreticky nebo simulovaně ano. V takových situacích se také ještě více uplatní i předešlé teoretické znalosti a zkušenosti a plavební praxe zejména ve ztížených podmínkách a poučení z příběhu jiných.  

A ještě něco, co již před vyplutím na moře vytváří zásadní podmínky proto, aby byl kapitán záchranného ostrůvku dobrý a úspěšný.  Těmi jsou:

  • vhodný výběr záchranného ostrůvku (jeho konstrukce a dimenzovaní na počet osob) a dodržování servisních kontrol a nácvik jeho použití,
  • odpovědná příprava a obsah záchranného vaku a průběžná kontrola funkčnosti jeho obsahu a doplňování,
  • správné umístění a možnost rychlého uvolnění zprovoznění ostrůvku a průběžná kontrola jeho upevnění,
  • připravená strategie pro případ použití ostrůvku a seznámení posádky s ní.

Už z tohoto krátkého výčtu je zřejmé, že být dobrým kapitánem záchranného ostrůvku není jednoduché. Neváhám zdůraznit, že díky okolnostem klade i větší nároky, než je tomu u kapitána lodi. 

Proto bude jistě užitečné, když v následujících článcích budou uvedená témata podrobněji diskutována a nasměruje jachtaře – kapitány lodí k zamyšlení nad vlastní strategií v případě nutnosti plout na ostrůvku či být jeho kapitánem.

 

Přejeme si, že když už nás to potká, tak ať to dopadne takto.