Vzdělávání

  22.03.2018   Petr Ondráček

Několik poznámek k navigaci na moři

I v době, kdy na palubě lodě můžeme mít několik družicových přijímačů systému GPS (případně dalších jako evropský Galileo, ruský Glonass nebo čínský Compass) v pevných nebo ručních přístrojích, v mapových systémech nebo v hodinkách či fotoaparátu, tak rozhodně nelze pominout umět další způsoby navigace. Zvláště pak ty, které se používají již celá staletí.

Moderní navigační přístroje nebo systémy mohou být někdy postiženy poruchou nebo jim zkolabují všechny napájecí zdroje. Zákonitostí je, že se tak vždy stane, když je potřebujeme nejvíce. 

Bohužel, ne vždy je také za plavby dodržováno časté a úplné zapisování polohy, směru a rychlosti plavby do lodního deníku a zakreslování pozice do papírové mapy. Tedy pokud vůbec papírové mapy na palubě jsou. Řada jachtařů se dnes již spoléhá jen na data ukládaná v souborech automaticky vytvářeného lodního deníku u elektronických plotterů, noteboocích nebo v chytrých mobilech. Papír (nejlépe nerozmočitelný) ale nadále zůstává tím nejspolehlivějším médiem pro uchování dat o průběhu plavby. Navíc, lodní deník a mapy v papírové podobě jsou stále nutné při případném dokazování nějaké události u námořního soudu.

Zcela zásadní pro mořské a oceánské plavby je zvládnutí metod terestrické navigace a astronavigace. O nich existuje celá řada knih a návodů na její použití.

Co se týká astronavigace tak doporučuji si osvojit dobře jednu nebo dvě metody a pro ty si připravit i příslušné papírové formuláře. Pak stačí je vyplňovat a stanovení polohy se stává rychlou a rutinní záležitostí. Takové formuláře jsou i takovým průvodcem jak postupovat, zpětně se k výpočtům vracet a hlavně na nic nezapomenout. Je vhodné mít na palubě prostředky alespoň pro dva nezávislé způsoby astronavigace – s pomocí výpočetní techniky a ručně, kde budou stačit papírové tabulky, kalkulačka nebo logaritmické pravítko.

Astronavigace bez ohledu na použitou metodu (například polední kulminace Slunce) vyžaduje mít na palubě sextant, přesný čas, a pak prostředky a tabulky pro výpočet polohy (efemeridy měřených těles platné pro daný rok, korekční tabulky atd.).

Zřejmě nejobtížnější a rozhodující pro přesnost stanovení polohy je bezesporu správné změření úhlu objektu na obloze, včetně zahrnutí příslušných korekcí. Při měření planet a hvězd k tomu přistupuje i jejich správná identifikace a možnost dobrého vidění horizontu. 

Na klidné hladině za dne to není takový problém. Lze dosáhnout nepřesnosti ve stanovení polohy do asi 2 mil. Horší je, když jsou velké vlny, nedobrá viditelnost horizontu díky mlze nebo v noci. Zde můžeme dosahovat nepřesností řádově i v desítkách mil. Samozřejmě čím lepší sextant a praxi s ním máme, tím lepších výsledků dosáhneme. Ty nejlepší sextanty mají i umělý horizont a osvětlení.

Já jsem si kdysi v bývalé NDR zakoupil sextant od známého výrobce optiky Carl-Zeiss Jena. Ten se prodával v Anglii pod názvem Yacht Sextant. Dobrá je i dnešní produkce fy. Davis (například jednoduchý Mark 3 a lepší Mark 15 nebo 25). 

V největší nouzi lze použít k měření navigační trojúhelník s malou olovničkou spuštěnou z jeho středu nebo i aplikaci na tabletu, iPadu a nebo iPhone, které lze v nouzi použít jako sextant. Pro výpočty je možné použít aplikaci  Astronav a pro identifikaci hvězd a planet Night Sky Lite. Je jasné, že jde o nouzová řešení a je třeba počítat s dost velkou chybou řádově desítky mil. Navíc takové pomůcky nemají žádný ochranný filtr tolik potřebný při měření Slunce. Musíme si vystačit se slunečními brýlemi.

Dalším problémem v provádění astronavigace, zejména při osamělé plavbě, je záznam času měření úhlu.  K tomu jsem si nalezl jednoduchou metodu s pomocí hlasového záznamu na diktafon a času z GPS. V určitý čas zobrazený na displeji GPS se spustí nahrávání, řekne se „teď“ a doplní se slovně informací o čase zahájení nahrávání. Diktafon zůstává puštěný po celou dobu měření. Pak při každém měření úhlu se řekne "teď" a doplní se informací o změřeném úhlu. Já měření úhlů opakuji minimálně dvakrát. Diktafon indikuje délku záznamu a tak je jednoduché při přehrávání z počátečního stavu a nahraného údaje o času určit časy měření. Máme tak současně i zaznamenánu hodnotu změřeného úhlu. Navíc tento způsob umožní v případě potřeby zpětnou kontrolu celého postupu výpočtu a jeho uchování.

Pokud nepoužíváme astronavigačních programů na notebooku, tabletu nebo chytrém mobilním telefonu nebo astronavigačních kalkulaček a jsme na plavbě přesahující více jak jeden kalendářní rok, tak problémem je mít platné tabulky efemerid nebeských objektů pro následující rok. Mně se velice osvědčily tabulky na sedmi stránkách a z nich postup výpočtu efemerid Slunce a vybraných hvězd pro jakýkoliv rok. Ty jsou k dosažení v publikaci The Captains Guide to Lifetraft Survival od kpt. Michaela Cargala. 

Zkusil jsem na klidné hladině několikrát porovnat chyby při stanovení polohy z těchto tabulek  a z tabulek efemerid na astronavigačním kalkulátoru Celesticomp-V. a v programu LOP-LEA od Vládi Štádlera na notebooku (tento program již není autorem poskytován). Rozdíl byl 6 mil vůči kalkulátoru a 8,5 míle vůči LOP-LEA. Na oceánu je taková nepřesnost zcela přijatelná.

Další užitečnou pomůckou pro stanovení vypočtené polohy je šablona obsahující kružnici o průměru asi 15 cm s vyznačenými úhly a v ní kříž s dvěma kolmými osami procházející stupni 0° -180° (s milimetrovým dělením, kde lze si stanovit koeficient pro přepočet na míle) a 90° - 270° vytištěnou tiskárnou na průsvitné fólii. Na šabloně lze lihovým popisovačem vykreslovat poziční linie a vypočtenou polohu (odhadovaná poloha je v průsečíku os). Pak stačí šablonu přiložit na mapu a zakreslit do ní vypočtenou polohu. Jednodušeji se s takovou pomůckou pracuje a neničí se neustálým gumováním drahá mapa. 

Jako ukázka použití této šablony může sloužit příklad z manuálu astronavigačního kalkulátoru Celesticomp-V.

                 Příklad použití šablony pro stanovení polohy ze dvou měření Slunce


Doporučuji každému odpovědnému kapitánovi - navigátorovi, aby zvládl práci se sextantem a uměl provádět astronavigaci alespoň jednou dobře zvládnutou metodou. Sextant se také dobře využije i pro terestrickou navigaci při plavbě v pobřežních vodách.
 

ŠTÍTKY ČLÁNKU:

Navigace