K zásadním prvkum, které prispívají k bezpecnosti plaveb, je bezpochybne aktuální a spolehlivá predpoved pocasí. Ne vždy však je pri plavbe k dispozici profesionální predpoved a i když je, tak casto je nutné provádet její doplnení nebo korekce ze znalosti a vývoje lokální situace. Pro jachtare je nutné být schopen tvorby vlastní predpovedi.
Nejužívanejší, zdrojem pro vlastní predpoved nejen za plavby, jsou dnes modely GRIB (Grided Information in Binary), které lze zobrazit graficky v ruzných mapových systémech (napr. Max Sea, Open CPN, …) nebo samostastných aplikacích na notebooku, tabletu nebo chytrém mobilu. K tomu dále doplnené o informace ze systému Weatherfax (synoptické mapy, radarové snímky), síte meteodružic a Navtex (vysílání a príjem textu na mezinárodním kmitoctu 518 kHz, lokálním na kmitoctu 490 kHz nebo v tropických oblastech na kmitoctu 4209,5 kHz), který je soucástí celosvetového námorního tísnového na bezpecnostního systému GMDSS.
Dále jsou to predpovedi získané z rozhlasového vysílání nebo pokud plujeme v blízkosti pobreží od služeb poskytovaných v mobilních, privátních nebo družicových sítích (napr. Inmarsat, Iridium, Thuayra, Global Star,…). Tyto predpovedi lze obdržet zdarma nebo jsou formou placených služeb.
Co se týká príjmu weatherfaxu, tak zavedením standardizovaného formátu Svetové meteorologické organizace WMO v podobe textových a obrazových modelu GRIB (puvodne GRIB 1 a dnes GRIB 2), díky internetu a rustu nákladu na provoz pozemských rádiových vysílacu weatherfaxu, dochází k postupnému utlumování této služby. Problémem dnes je i nedodržování casového schématu vysílání. Rovnež tak je nutné velmi dobre zvládat práci se synoptickými mapami a interpretaci prijímaných dat pro tvorbu vlastních predpovedí.
Ze systému Navtex jsou pro danou oblast plavby duležité zejména textové informace zobrazované na prijímaci Navtex s identifikátorem A (navigacní varování), B (meteorologické varování), C (stav ledu), D (záchranné akce a varování pred piráty), E (meteorologická predpoved), G (AIS informace) a J (provozní informace o družicových navigacních systémech GPS, Galileo a Glonass).
Faktem ovšem je, že na oceánu více jak 200 mil od pobreží a na nekterých místech nelze príjem uskutecnit. Duvodem také je, že pozemské vysílace systému Navtex ješte nejsou postaveny nebo nejsou v daném okamžiku v provozu. Tady pomuže, jen když máme prístup pres družicový terminál Inmarsat-C do síte SafetyNet nebo do internetu. To je však docela drahá záležitost a pro mnohé jachtare je to zatím stále spíše v „ríši snu“.
Samostatný prijímac Navtexu ve dvou kmitoctovém provedení (518 kHz, lokální 490 kHz) by mel být dnes na našich lodích samozrejmostí. Pro ty, kterí plují v tropických oblastech existuje ponekud omezená možnost príjmu na kmitoctu 4209,5 kHz. Další provedení prijímace Navtexu jsou v podobe prídavných adaptéru (napr. pripojené pres rozhraní USB) k mapovým plotterum, k pocítaci nebo tabletu ci chytrému mobilu s príslušnou aplikací pro dekódování zpráv a jejich zobrazení na displeji. Tyto adaptéry ne vždy vyžadují trvalé pripojení k pocítaci, protože jsou vybaveny pametí a data z neho se stáhnout po pripojení pocítace. Tím se nemusíme trápit s casovým schématem vysílání a nemusíme mít trvale v provozu notebook, což sníží spotrebu z palubních baterií
Pro príjem lze využít i komunikacních prijímacu, ale ty lze považovat spíše jako doplnek nebo zálohu. Rozhodne je vetší pravdepodobnost, že dojde ke ztráte napájení nebo poruše plotteru, prídavné jednotky nebo notebooku, než samostatného prijímace Navtexu.
Taky otázka spotreby zvlášte na malých lodích se nedá opominout. Napríklad pro Nasa Clipper Navtex to je 50 mA (pri osvetlení 100 mA) a jen samotný notebook prumerne odebírá kolem 0,5 A ( u tech pred 5 lety to bylo klidne nad 2 A). Pri použití tabletu jsme na tom zdánlive trochu lépe. V obou prípadech musíme do energetické bilance ale zapocítat nároky na dobíjení.
Díky stále vetšímu používání digitálních mapových systému na palubách našich lodí roste potreba mít k dispozici možnost príjmu textových souboru GRIB modelu. Existuje rada GRIB modelu vydávaných ruznými hydrometeorologickými úrady a agenturami. Pro naše úcely plne vyhoví globální predpovední model GFS (NOAA – vítr, tlak, déšt, …), NOGAPS (globální predikce stavu atmosféry) nebo BLUEWATER. Dalším používaným je modely pro vlny WW3. Je treba poznamenat, že rada vydávaných predpovedí napríklad od Meteo France nebo u nás známého Aladina jako jednoho ze zdroje používá informace z výše uvedených predpovedních modelu.
Na elektronické mape se nám na vybrané oblasti zobrazí graficky napríklad smer a rychlost vetru spolu s údaji tlaku a prubehu izobar, teploty, výšky vln, deštovými prehánkami atd. v dané geografické pozici. Zobrazení predpovedních dat (obrazové, textové nebo grafy) z techto modelu závisí na tom, jaký navigacní nebo zobrazovací program pro ne použijeme. Príklad pro zobrazení v navigacním programu Open CPN je na obr. 1.
Obr. 1 Príklad zobrazení modelu GRIB v navigacním programu Open CPN
Modely GFS poskytované zdarma dávají predpovedi ve 24 hodinovém intervalu až na 192 hodin dopredu s ruzným stupnem rozlišení zhruba od 0,5° výše. U placených modelu je rozlišení vyšší (od 0,01°).
Na internetu lze nalézt celou radu bezplatných nebo placených zdroju techto GRIB modelu. Je otázkou, jaké prostredky na lodi máme k príjmu GRIB modelu a kolik penez chceme investovat. Vetšina navigacních programu má príjem a zobrazení GRIB modelu v sobe integrováno a využívají je i pro zpracování návrhu strategie plavby (predpovedi optimální trasy – weather roouting).
Pri nonstop plavbe jsem mel pro príjem predpovedí k dispozici samostatný dvoukmitoctový prijímac Nasa Clipper Navtex. Pro príjem weatherfaxu jsem používal SSB komunikacní prijímac Nasa HF 150 a demoverzi programu JVComm32 (je stále zdarma na internetu ke stažení a zcela dostacuje) pro notebook s Windows 7. Pro príjem a zobrazování GRIB modelu jsem používal i radioamatérskou SSB radiostanici s modemem Pactor II a bezplatný pocítacový program Airmail. Tento program poskytuje GRIB modely registrovaným radioamatérum organizace Sailmail zdarma. Program umožnuje príjem e-mailu a GRIB modelu v síti radioamatérských stanic s paketovým datovým prenosem nebo v družicových sítích Iridum, Globalstar, Thuarya a Inmarsat. Kdo má zájem o podrobnejší predpovední a aktuální meteo informace, doporucení pro trasy plavby atd., tak si je muže porídit u této organizace za 250 USD na rok.
Prijímané GRIB modely jsem také zobrazoval v navigacním programu OpenCPN, který je zdarma ke stažení na internetových stránkách organizace Open CPN. Rovnež jsem využíval aplikaci Pocket Grib na tabletu iPad.
Samozrejme dnes existuje celá rada specializovaných internetových portálu, kde mužeme získat už hotové predpovedi (napr. ZyGrib) pro požadovanou oblast plavby nebo GRIB modely do navigacních programu. Zásadní otázkou je, jak se pripojit do internetu a s jakou rychlostí. Pokud jsme v dosahu mobilních sítí, tak je to otázka, kolik mužeme nainvestovat do mobilního internetového pripojení.
Výše uvedené zdroje a prostredky jsou výchozím krokem ke tvorbe vlastní predpovedi a pro vytvárení navigacní strategie plavby. Bylo by chybou se spoléhat jen na to, jak se nám krásne zobrazují profesionální modely predpovedi smeru a síly vetru na displeji našeho notebooku nebo se spolehnout na kompletní predpovedi obdržené jako placenou službu. Vždy je treba provádet jisté overení nebo korekce vycházející z lokálních podmínek, které se casto mohou lišit od predpovedního modelu.
Vrele doporucuji o každé predpovedi vždy premýšlet a provést zhodnocení aktuální lokální situace. Do vlastní predpovedi je treba zahrnout i zkušenosti a poznatky ze svých plaveb. Je duležité v prubehu plavby trvale sledovat zmeny tlaku a jeho chování v case (alespon za 48 hodin), teploty vzduchu a more a druhy a tvorbu mraku, ve spojení se zmenami smeru a rychlosti vetru. Je dost bežnou praxí, že se zápisum o stavu pocasí do lodního deníku nevenuje velká pozornost (pokud se tedy vubec zapisují) a pritom to je velice duležité ke stanovení vlastní predpovedi nebo ke korekcím obdržených profesionálních predpovedí.
Nadále tedy zustává nutnost mít k dispozici na lodi klasický lodní barometr a teplomer. Elektronické pomucky ulehcují práci, ale casto také na mori trpí poruchami nebo prestanou zcela fungovat.
Mne se rovnež velice osvedcil elektronický prístroj Nasa Clipper Meteoman (viz obr. 2).
Obr. 2 Meteo vybavení Singy (zleva doprava všepásmový rozhlasový prijímac Sony Boy, Meteoman, VHF lodní stanice s DSC, AIS Radar (neparí do meteo), Navtex, dole SSB radiostanice Icom MK 706
Díky jemu jsem mohl sledovat zmeny tlaku a teploty (vnitrní a vnejší) a jejich trendy až za 160 hod. Lze k nemu pripojit i pres rozhraní NMEA výstup z vetrné sondy, a tak sledovat i zmeny a trendy pro smer a rychlost vetru. Prístroj významným zpusobem prispel k tomu, že relevantnost výsledných predpovedí na 24 hodin se naplnovala s pravdepodobností kolem 98 % a na 48 hodin asi na 90 %. Proto jsem se nedostal na plavbe do situace, která by byla naprosto neocekávaná nebo zcela zhroutila strategii nebo taktiku vedení trasy plavby. Díky tomuto prístroji jsem vcas reagoval na vývoj pocasí (zmeny velikosti oplachtení a volbu plachet, casy spánku a služby za kormidlem) a na krátkodobé úpravy trasy plavby
Ješte jedna duležitá vec se nesmí podcenit a to, že musíme umet správne interpretovat grafické a textové informace a data obsažená v profesionálních predpovedích (napríklad rozumet synoptickým mapám), nikdy se nespoléhat na jeden zdroj a mít predem nastudovány z pilotu nebo knih typické situace a chování pocasí tam, kde v daném období plujeme.
