JAK VYPADÁ PLACHETNICE
Tak. Povedeli jsme si, jak si pronajmout lod, jakým zpusobem získat kapitána a nyní si povíme neco o tom, jak vlastne taková charterová plachetnice vypadá a co byste o ní meli vedet. Na mori je obcas treba dostát prípadným nárokum ze strany kapitána, a je dobré vedet, jaké ty nároky na vás, jako na novácky, vlastne mohou být.
OBSAH
Muže se prevrátit?
Co byste meli vedet o lodi a co se vám bude za plavby hodit
Popis lode
Plachtoví a lanoví
Vinšny (navijáky)
Stopery
Trup lodi
Vazáky a fendry
Fendery a ochrana lodi pred poškozením
Praktické minimum
O velikosti charterové plachetnice jsme již hovorili, s nejvetší pravdepodobností se budete plavit na lodi délky od 30 stop do 45 stop (pro zastánce jednotek SI tedy asi 9-14 metru) o nejvetší šírce 3-4,5 metru. Povšimnete si, že zatímco délka lode se udává ve stopách vždy, šírka lode se již udává zásadne v metrech. Pokus si myslíte, že je to trochu binec, máte rozhodne pravdu. Námorníci jsou holt cháska mezinárodní. Výška stežne se pohybuje kolem 14-20 metru a hmotnost takové lode zacíná na peti tunách a koncí u deseti tun (lod 43 stop).
Hmotnosti lodí se samozrejme ruzne liší podle výrobce a podle technologií, kterými byly postaveny. Zde je uvádím hlavne proto, že je duležité si uvedomit, že se jedná o dost velké hmotnosti. Deset tun težká lod má i pri nízké rychlosti znacnou setrvacnost a hybnost a její chování se tedy výrazne liší treba od automobilu, který je lehounký a má brzdy, což lod nemá. Takže pred lodí je treba mít alespon základní respekt a nepredstavovat si, že jí zastavíte rukou, i když se pohybuje treba velmi pomalu. Totéž platí o strkání rukou nebo nohou mezi borty (kraje) lodí. Prece jen, když si predstavíte, že byste se snažili rukama zastavit desetitunový nákladák… Proste, opatrnost a respekt jsou na míste.
Z hlediska odborného názvosloví je dnes prakticky 100% charterových lodí typ šalupa s bermudským oplachtením, což preloženo do normální reci znamená, že má jeden trup s jedním stežnem približne uprostred a dva druhy plachet – hlavní plachtu (za stežnem) a genu pred stežnem.
Dnes již každá charterová lod má trup vyrobený z prefabrikovaného laminátu a vyrábejí se sériove. Ta prefabrikace je na míste, protože lod v charteru má životnost tak tech zminovaných dvanáct let a jejich výroba musí být co nejrychlejší a nejúcelnejší. Starí morští vlci si stežují, že charterové lodi nemají duši a že nejvíc ze všeho pripomínají hotel. O duších lodí sice mužeme diskutovat a faktem je, že oproti nekterým vymazleným majitelským lodím jdou charterové lode z ruky do ruky, presto díky sériové výrobe a svého druhu „charterovému prumyslu“ máme možnost se za velice rozumný peníz svést na luxusní plachetnici. A luxusní vážne ty lode jsou – jejich prodejní cena se pohybuje v miliónech korun a výrobci se predhánejí v tom, cí lod bude hezcí, rychlejší… A tyhle lode pak máte možnost si pujcit za zlomek jejich porizovací hodnoty, byt jsou si všechny velmi podobné a z hlediska životnosti jde trošku o spotrební materiál.
Já osobne mám zkušenosti jak z charterových lodí, tak z lodí majitelských, a porád platí, že charterové lode bývají o hodne luxusnejší než lode majitelské (výjimky samozrejme existují). Takže se rozhodne neobávejte, že si pujcíte ekvivalent ojeté Fábie. Pujcíte si ekvivalent Superba.
VYBAVENÍ A BEZPECNOST CHARTEROVÉ LODE
Z hlediska bezpecnosti plavby je každá charterová lod vybavená velmi dobre, zejména s ohledem na zminované Chorvatsko. Pro vybavení charterových lodí platí predpisy podle oblasti, kde se plaví, a charterové spolecnosti tyhle predpisy rozhodne dodržují, už kvuli pojištovnám.
Na každé lodi najdete sadu záchranných vest, svetlice, palubní GPS, kompas, VHF radiostanici, radarový odražec. Lépe vybavené lode nebo lode plavící se v nárocnejších vodách mívají i radar, prípadne dnes i AIS (systém pro lokaci a identifikaci lodí v okolí za snížené viditelnosti).
Clen posádky v záchranné veste, kterou najdete ve vybavení každé charterové lodi.
Lode plavící se dále než jen u pobreží mají také záchranný ostruvek, neco jako moderní záchranný vor.
Každá lod je také vybavena sadou plachet (jak jsme již ríkali) a hlavne silným dieselovým motorem, který je ukrytý pod schudky do salónu. Ke standardnímu vybavení patrí také nafukovací clun, nikoliv záchranný, ale prepravní – pro prípady, kdy nelze prirazit ke brehu, ale je nutné brehuchtivou posádku vysadit treba na bójce. Pak se hodí nafukovací clun, radeji s pomocným motorem než jen s vesly.
Lode, které se dnes na charteru pujcují, jsou již z výroby zarazeny do tríd, které odpovídají jejich plavebnímu urcení. Jinými slovy to znamená, že si v charteru vždycky pujcíte lod vybavením a plavebními vlastnostmi odpovídající dané oblasti. Navíc obecne platí, že charterové lode jsou staveny jako lode spolehlivé, pohodlné a schopné preplout oceán. Nejaké obavy z bezpecnosti charterových lodí jsou zcela liché
Možná namítnete, a budete mít pravdu, že more proste není rybník a riziko bude existovat vždy. To je pravda, riziko existuje všude, i v jachtingu. Ale nebezpecí rozhodne nespocívá v plavebních vlastnostech charterových lodí, takže z nich samotných rozhodne nemusíte mít obavy. Daleko více záleží na osobe kapitána a posádky. Námorní nehody se dejí v daleko vetší míre chybou lidského faktoru než nedokonalostí plavidla. A z hlediska statistiky – riziko toho, že havarujete na D1 na ceste do Brna je mnohonásobne vetší, než že se vám stane neco pri jachtingu.
Dokonce i šnorchlolování na pláži v Chorvatsku je statisticky nebezpecnejší, než jachting v tamních vodách.
Soucástí vybavení charterové lode jsou i všechny „emergency“ nouzové prvky a nástroje pro prípad nouze. Je to v první rade lodní VHF vysílacka, ke které váš kapitán vlastní licenci a je schopen vám ukázat, jak se používá. Soucástí navigacního pracovište je dnes již bežný GPS mapový ploter umístený bud v salonu nebo stále casteji prímo v kokpitu. V povinném vybavení jsou také signalizacní svetlice pro prípad nouze a vodní kotva. Stále casteji se dá ve výbave najít i mobilní telefon s telefonními císly na pobrežní stráž a charterovou spolecnost v pameti.
Krome vest a harnesu naleznete na lodi standardne i další záchranné prostredky, jako jsou fléry (fotografie vlevo, zdroj sailworld.com), nouzové rakety a také treba VHF vysílacku s DSC tlacítkem. (Foto blíže vlevo; zdroj standardhorizon.com)
Na lodích plujících mimo oceánské vody nenajdete záchranný ostruvek, což platí i pro Chorvatsko, naleznete zde ale kompletní sadu záchranných vest a tzv. harnessy, což jsou jakési „postroje“, kterými se posádka poutá k lodi v prípade špatného pocasí.
Clen posádky vlevo je uvázán v tzv. harnessech, které zabrání jeho pádu pres palubu. Skipper na obrázku vpravo má harnessy kombinované s automatickou záchrannou vestou, která se sama nafoukne po kontaktu s vodou. Zkušenejší námorníci dávají prednost samonafukovací veste. Zlé jazyky tvrdí, že proto, protože v ní vypadají daleko lépe než ve veste nenafukovací.
K záchranným vestám poznámka: jsou urceny pro dospelé, proto budete-li brát s sebou deti, vyplatí se jim porídit vestu v jejich velikosti.
MUŽE SE PREVRÁTIT?
Castý dotaz prvoplavcu a novácku je, zda se jachta, tedy plachetnice, muže prevrátit. Odpoved je v konstrukci lodi a ve fyzice. Plachetnice jsou staveny tak, aby jejich težište bylo co nejníže. Trup plachetnice je vždy vybaven kýlem v nem je umísten takzvaný balast, nebo-li závaží o velké hmotnosti, které zpusobí, že težište lodi je pod hladinou. Když se lod naklání, naklání se vlastne podél osy umístené na hladine a protože její težište je pod hladinou, nachází se podle fyziky neustále ve stabilní poloze. I když se lod položí pusobením vetru na bok (stežen se vychýlí o 90°), stále je ve stabilní poloze, a jakmile síla pusobící náklon pomine, lod se narovná.
V popredí kormidlo, pak lodní šroub a pak kýl plachetnice s mohutným balastním závažím v podobe kapky.
Aby se lod prevrátila, musí být dosaženo mezního úhlu prevrácení, který je u charterových plachetnic kolem 125°. Jinými slovy, stežen a plachty se musí ocitnout pod vodou, aby se lod prevrátila. Takovou vec neudelá vítr, ale velké, zalamující se vlny, které uderí na lod z boku. Ale vzhledem k tomu, že se pri prevrácení ocitne težište lode nad bodem otácení, bude lod v poloze nestabilní, zase se sama prevrátí zpátky.
Ale náklony 90° nebo prevracení lode nezažijete – to jsou události, které se dejí pri atlantických vichricích a oceánských bourích, a ty vás zarucene pri dovolené, o které si povídáme, nepotkají. Ale nemyslete si, i náklon 30°je pri pohledu z paluby porádný náklon a budete na nej urcite dlouho vzpomínat.
Mám-li to shrnout, tak daleko pravdepodobnejší je, že cestou z konoby (restaurace) v povznesené nálade minete lodní mustek a natlucete si pádem vedle nej, než že zažijete náklon 45°.
Takže když je lod za plavby v náklonu, což je standardní pracovní poloha jednotrupé plachetnice, nemáte se ceho bát.
Bežný náklon plachetnice za plavby.
Trochu jinou kapitolou je ale dvoutrupé plavidlo, katamarán, který se stává stále oblíbenejší charterovou plachetnicí. Katamarán poskytuje prí stejné délce více prostoru než jednotrupá lod a na zadní a nadobocní kurzy je rychlejší. Duvod je ten, že nemá balastní závaží, a žádný, nebo jen minimální kýl. Je tedy lehcí, má menší odpor, lépe jede. Stabilitu si zachovává díky dvema plovákum, které jsou na hladine „rozkrocené“ a tedy stabilní. Ovšem prí prípadném prevrácení se již katamarán nepostaví zpátky. Z tohoto duvodu mívají oceánské katamarány ve dne plováku úniková dvírka, aby bylo možné jej pri prevrácení opustit. Pujcit si katamarán je ale o hodne dražší než pujcení jednotrupé plachetnice. Katamarán 40 stop dlouhý prijde v prumeru na 3.500 EUR za týden.
Katamarán se za plavby nenaklání. Ale houpe na vlnách samozrejme také. (Foto Petr Scheirich)
CO BYSTE MELI VEDET O LODI A CO SE VÁM BUDE ZA PLAVBY HODIT
Kouzlo aktivní dovolené na plachetnici spocívá zejména v tom, že je to dovolená aktivní a jste svého osudu (cástecne) strujcem. I když plujete s najatým kapitánem, jako posádka se stejne dostanete k cinnostem, které jsou pro plavbu nutné. Váš kapitán bude lod schopen ovládat i sám, ale za prvé je to v jednom cloveku dost obtížné, a za druhé, prece se nebudete na lodi jenom povalovat? Každý kapitán vás rád a ochotne zasvetí do taju plavby a nechá vás lod rídit, ovládat plachty, proste delat cokoliv, o cem usoudí, že bezpecne zvládnete.
POPIS LODE
V téhle podkapitolce si rekneme, co byste meli o lodi jako takové vedet, s cím se urcite setkáte a co byste naopak urcite nemeli delat.
Popis toho, jak funguje plachetnice, jak je vystrojená, co je na ní všechno za zarízení by vydal na samostatnou knihu. Proto se v dalším povídání se soustredíme jen na veci, které jsou pro vás, jako prvoplavce, duležité. Naucíte se základní názvosloví, které je velice specifické a velmi pekne ukazuje vliv jazyku morských národu na ceský jazyk nás suchozemcu. Jazyk námorníku byl od nepameti spleticí mnoha jazyku, a tak i ceské lodní názvosloví je smesicí ceštiny, anglictiny, nemciny ve výsledném poceštení a pokroucení výrazu, že se mnozí buditelé a ceštinári v hrobe jiste obracejí. Ale vubec to nevadí.
Hlavní cásti plachetnice
PLACHTOVÍ A LANOVÍ
Jednotrupá charterová plachetnice má približne uprostred trupu vztycený stežen nikoliv stožár, jak se porád s oblibou plete (viz nesmrtelný Saturnin).
Stežen je opatren dvema patry prícných tycí, kterým se ríká sálingy, neptejte se me proc. Ve svislé poloze je stežen ustaven nekolika ocelovými lany. Lanum, která vedou z vrcholu a z pod sálingu na boky lode se ríká vanty (levobocní vant, pravobocní vant…, zde asi slyšíte nemcinu; v ceštine existuje název „upínacka“, ale nikdo to tak nerekne). Lanum, která vedou z vrcholu stežne na príd a na zád, se ríká stehy (prední steh a zadní steh…).
Na stežen se vytahuje trojúhelníková hlavní plachta, u níž je dolní lem pripevnený k ráhnu (nebo aspon její vnejší roh). Ráhno (správneji vratipen, ale také to už dnes nikdo pod tímto názvem nezná) je hliníkový profil pripojený ke stežni ve výšce asi metr nad palubní nástavbou. Hlavní plachta (nekdy také grot, nebo hlavaska) je v maríne nebo za plavby na motor namotaná uvnitr stežne a vytácí se z nej speciálním mechanismem. Takové plachte ríkáme, že má refování do stežne. Skládá-li se hlavní plachta do zvláštního podlouhlého pytle umísteného nad ráhnem, ríkáme, že hlavní plachta má klasické refování. Devadesát procent charterových lodí má u hlavní plachty refování do stežne, zbylých deset procent pak refování klasické, které je nárocnejší na obsluhu, a lode jím vybavené jsou pro zkušenejší jachtare a regatové závodníky.
Dve lode vedle sebe, každá s jiným zpusobem refování (uložení) hlavní plachty.
Lod vpravo s balíkem plachty nad ráhnem má klasické refování, lod vlevo, co jí kouká ze stežne jen cípecek plachty, má refování do stežne.
Asi ze dvou tretin délky ráhna vede k pate stežne kiking, který zarucuje, že se ráhno tahem hlavní plachty nezdvihá.
Pokud není hlavní plachta vytažená, drží konec ráhna lano zvané topenanta, což je lano vedoucí z konce ráhna na vrchol stežne. Ráhno hlavní plachty je ovládáno otežemi. To jsou lana, které dovolují hlavní plachte vytácet se do stran, tak jak kapitán potrebuje. Ríká se otež nikoliv oprat! Tyto oteže jsou vedeny velmi casto k jezdci, který je vedený po prícné kolejnici umístené nad hlavním vchodem do salónu. Pomocí pohybu jezdce po kolejnici se nastavuje tvar hlavní plachty, nicméne používají jej již zkušení jachtari a není to nic, s cím byste si museli delat hlavu.
Oteže hlavní plachty. Protože v otežích hlavní plachty jsou znacné síly, jsou vedeny pres kladkostroj.
K prednímu stehu je pripojená druhá plachta, zvaná gena (v literature uvádená také jako genua; celé to vzniklo pred válkou v Itálii v Janove, když tamejší jachtare napadlo zvetšit kosatku, aby dosahovala až za stežen. Nazývána byla janovská plachta a protože Janov se píše Genova, odtud genoa, nebo gena). U všech charterových plachetnic je tahle plachta navinutá na predním stehu pomocí zarízení zvaném rolfok. Rolfok umožnuje genu na tento steh navinout a odvinout pomocí lana ovládaného od kormidla.
Lod s prední plachtou navinutou na predním stehu pomocí zarízení „rolfok“ a s hlavní plachtou navinutou do stežne. Ríkáme, že má „refování do stežne“.
Poznámka: Tohle zarízení umožnilo rozvoj charteru jako asi nic jiného. Pokud lod nemá rolfok, zmenšuje se plocha prední plachty toliko výmenou za menší plachtu. Znamená to, že musíte mít sadu plachet pro ruzné síly vetru a navíc výmena se musí provést na prídi, kde nemusí být za horšího pocasí úplne bezpecno. S rolfokem zrefujete (snížíte plochu plachty) genu v relativním pohodlí kokpitu a nemusíte nikam chodit na houpající se palubu.
Gena je velká trojúhelníková plachta, jejíž zadní cíp pri plném rozvinutí zasahuje daleko za stežen. Pokud je plachta menší a její dolní roh nezasahuje až za stežen, ríká se jí kosatka. (proto se rolfok jmenuje rolfok – roll z anglictiny svinovat, fok – nemecky kosatka. To je babylón, co?)
Rolfok na fotografii z príde lode. Zarízení, které umožnuje prední plachtu namotat na tyc, která je navlecená na predním stehu.
Gena má svuj zadní cíp ovládaný lany, kterým se také ríká oteže (respektive oteže geny) a temito otežemi se gena pretahuje z pravoboku na levobok (a zpátky) podle toho, ze které strany má plachetnice vítr.
Otež (modré lano) prední plachty (geny) v tahu, tedy na závetrné strane.
Na slabé zadní a zadobocní vetry se obcas používá lehká plachta spinaker nebo také genaker. Obe tyto plachty se mírne liší v ovládání, pro obe však platí, že nejsou urceny pro zacátecníky. Nicméne až uvidíte lod, která nese pred stežnem velký barevný „pul balón“, budete vedet, že se jedná o spinaker nebo o genaker.
Krome výše uvedeného existují ješte ruzné speciální plachty urcené zejména do bourek a silných vetru. Nazývají se vetšinou „bourkové“ plachty nebo také „trail sail“ a vyznacují se malou plochou a velkou pevností. Nicméne již presahují rámec naší knihy a tak se jimi nebudeme dále zabývat.
VINŠNY (NAVIJÁKY)
Ovládání lan na palube se provádí pomocí navijáku, které se nazývají vinšny. Vinšna (z angl. winsch) je naviják, pomocí kterého se lana na lodi dotahují. Rucne tahat za lana není možné, síly v plachtách jsou príliš veliké. Vinšny jsou opatreny nástavcem na kliku, pomocí které se pak lana táhnou nebo dotahují „na krev“, tedy hodne. Každá vinšna u charterových plachetnic je vybavena samozasekávacím mechanismem v podobe dvou plastových disku na vrcholu vinšny, díky kterým lano na vinšne drží i v tahu. Nebylo tomu tak vždy, u starších lodí mužete nalézt stále vinšny bez samozáseku a potom je nutné lano z vinšny vést ješte na vazák nebo zásek. Na charterových plachetnicích ale již najdete vždy jen vinšny se samozásekem.
Naviják nebo-li vinšna s ledabyle nahozenou smyckou oteží prední plachty – geny. Klouboucek nahore je samozásek.
Lana se pres vinšny utahují tak, že se na ne navedou dve až tri smycky lana a tahem za jeho konec se lano pres vinšnu utahuje. Typicky se tak po obratu dotahují oteže geny. Když už na dotažení nestací prostá síla rukou, nasadí se na vinšnu klika a tou se lano dotáhne na požadované napetí.
Vinšna s vzorne navinutým lanem, které pres vodící palec smeruje do samozasekávacího kloboucku. Ve vinšne je nasazená klika, kterou se vinšna dotahuje. Po dotažení se klika sundá a uklidí na bezpecné místo. Kliky velmi rády samy skácou do vody, i když neumejí plavat.
Práci s vinšnami vám nejlépe vysvetlí váš kapitán, nemá smysl to zde zdlouhave popisovat. Nejde o nic složitého, praxi získáte velmi snadno. Pamatujte si ale jednu vec. Lana v tahu dovedou být nebezpecná a také, že klika od vinšny snadno spadne do vody. Až jednou more vyschnou, budou jejich dna pokryty klikami od vinšen…
STOPERY
Stopery jsou malá zarízení umístené vetšinou
