KONECNE VYPLOUVÁME
Tak. Všechno vaše snažení a tešení vyústilo v tolik ocekávaný okamžik. Vyplutí. Jaké to bude? Co všechno zažijeme? Takové a podobné otázky se vám honí hlavou, zatímco kapitán pripravuje lod k odplutí, lodní motor se zahrívá na volnobežných otáckách a na obzoru jsou k tušení morské dálavy.
OBSAH
Uzly
Vyplouváme z maríny
Stání na bóji
Trampoty s bójemi
Stání na kotve
Nekolik poznámek ke kotvení
Zaplouvání
Zaplouvání na mooring
Na vaší pomoci bude záležet
Zaplouvání bokem k molu
Správné uvázání lana na vazák
Kde cekat
Aby všechno probehlo hladce a abyste meli alespon rámcovou predstavu co vás ceká, vysvetlíme si zde nekolik cinností a ukážeme si, co byste meli znát a k jakým pracím na palube se nejpravdepodobneji dostanete. Protože at je váš kapitán sebeschopnejší, urcite privítá pomocné ruce, zejména pri vyplouvání a pri zaplouvání. Lod není automobil, nemá brzdy, a tak manévrování v marínách vždy dostatecne proverí schopnosti nejen kapitána, ale i posádky.
Jsem si samozrejme vedom, že jen praxe delá mistra, a tak je jasné, že následující informace podané psanou formou z vás neudelají odborníky. Ale budete aspon vedet co vás ceká, a na kapitána pak budete hledet mnohem chápaveji než ostatní, a to vám v jejich ocích dodá punc morského vlka nebo aspon morského štenete.
UZLY
Jako praví námorníci se neobejdete bez znalosti nekterých uzlu. Ono nejen jako námorníci, ale i v normálním živote se taková znalost muže hodit. První uzel, který se jako prvoplavci musíte naucit, je uzel, o kterém jsme mluvili v kapitole o fendrech, a kterým se fendry vážou na zábradlí. Ovšem, který to uzel je? Jiste si vzpomenete, že je to ten, který preferuje váš kapitán. Moc jsme si tím nepomohli, a proto se naucíme uzle hned dva, které by mely libustky vetšiny kapitánu uspokojit. Pokud bude váš kapitán mít v oblibe jiný uzel na fendry, musí vás jej naucit sám.
Lišcí tlapka
Uzel oblíbený pro svou jednoduchost, hure však drží, a tak se casto na volném konci ješte opatruje pojistkou v podobe jednoduchéh uzlu.
Lodní smycka
Velmi univerzální uzel, který na lodi využijete mnohokrát. Jednoduchý, dobre se uvolnuje. Pri uvázání na tyc nebo na lano do urcité míry neklouže, snadno se opatruje zámkem „na dálkové ovládání“. U fenderu se nekdy opatruje pojistkou. Naucte se pred plavbou obe verze, jak kolem tyce, tak nahazovací „dedeckovy brýle“
Lodní smycka kolem tyce, používá se na vázání fendru
Lodní smycka k nahození na pachole „dedeckovy brýle“
Drací smycka
Další uzel, který je velmi dobré znát, je proslulá drací smycka. Je jednoduchá, dobre se povoluje po zatížení a je nestahovací. Používá se na konce vyvazovacích lan, prípadne kdekoliv, kde potrebujete nestahovací smycku.
Drací smycka
Další vhodné a zajímavé uzly jsou ambulantní uzel, který se používá pri zavazování refovacích tkanic u plachty s klasickým refováním a také škotový uzel, který je vhodný pro spojování lan nestejné tlouštky.
A to je z uzlu asi tak všechno. Je mi jasné, že jiní skipperi budou mít mírne jiné predstavy o druzích uzlu, které by prvoplavci meli znát, ale já osobne si myslím, že pro zacátek to stací. Pokud se vám uzly zalíbí, ostatní se doucíte kdykoliv jindy.
Ambulantní uzel Škotový uzel
Poslední vec, na kterou bych vás chtel ješte upozornit, je balení lan. Lana se balí do útvaru známého pod jménem „panenka“ a který vidíte zde na fotografii. Celý postup balení do panenky vám ukáže váš kapitán, pro tuto chvíli stací, když si zapamatujete, že správnesbalená lana jsou na lodi základem všeho a není to jen z rozmaru kapitána. Na lodi mohou prijít situace, kdy bude nutné nejaké lano použít okamžite a pokud není správne smotáno nebo je zamotané, muže se lod dostat i do kritické situace. V lanech na lodi proste musí být porádek, at jich je na lodi jakékoliv množství.
Vyvazovací lana smotaná na panenku a za volný konec povešená lišcí tlapkou
VYPLOUVÁME Z MARÍNY
V následujícím textu si probereme cinnosti, které vás mohou potkat a pravdepodobne potkají hned pri vyplouvání z maríny. To se totiž hodí každá rozumná ruka. Následující terminologii povelu berte spíše orientacne, protože každý kapitán používá svoje názvosloví, ale cinnosti jsou to stejné. Podle smeru a síly vetru se muže lišit poradí jednotlivých úkonu, zde uvádím obycejné bezvetrí. Samozrejme si nechte v maríne od kapitána vše vysvetlit, sebelepší teoretický výklad z nikoho ješte mistra neudelal, ale díky následujícímu výkladu a obrázkum budete daleko lépe chápat, co se po vás chce.
V Chorvatsku (a také v mnoha dalších lokalitách) je základní formou stání tzv. stání na mooringu (cti muring). S velkou pravdepodobností budete vyplouvat práve z této formy stání. Pri mooringovém stání stojí lod zádí k molu, kde je vyvázaná zádovými vyvazovacími lany vlevo i vpravo. Na prídi je upevnené tzv. mooringové lano („mooring“), které vede do vody a pod vodou pred prídí je pripevnené k betonovému bloku na dne. Mooringové lano je soucástí kotvícího systému maríny. Leží na dne (je neplovoucí) a pri zaplouvání je posádkou ze dna vyzdviženo za tenké lano vedoucí na molo a poté pripevneno k prídi (o tom dále).
Schéma vyvázání lode po stredomorském zpusobu „na mooringu“. Mooringové lano, které je soucástí kotvícího systému maríny, vede z príde od vazáku k betonovému bloku pod vodou. Zád je pak vyvázána jako obvykle vzadu pravobokem a levobokem. Prerušovaná cára vyznacuje mooringové lano pod vodou.
Naopak pri odplouvání je nutné dle pokynu kapitána mooringové lano na prídi uvolnit, shodit do vody, pockat, až se potopí, pak opet podle pokynu kapitána uvolnit zádová lana, stáhnout je na palubu a lod muže vyplout. Poradí úkonu se liší podle podmínek v maríne, podle smeru vetru a tak, a proto je treba vždy vyckávat až povelu kapitána.
Lod vyvázaná na mooringu u šibenického nábreží. Z príde vede do vody mooringové lano, které je pripevneno pod vodou k betonovému bloku. Je napnuté a zabranuje lodi, aby splula zádí na nábreží. Zád je vyvázaná dvema lany, které vedou od pravobocního a levobocního vazáku k pacholatum na brehu a jednoduchou smyckou zase zpátky.
Situace s dostatkem posádky vypadá tak, že na zád umístí kapitán po jednom cloveku ke každému zádovému lanu a na príd umístí jednoho až dva lidi, kterí budou manipulovat s mooringovým lanem. Kapitán ovládá kormidlo a motor. Pokud je posádky nedostatek, zaskakuje kapitán postupne za všechny chybející, až nakonec delá všechno sám.
Pri uvolnování lan je záhodno postupovat, samozrejme v soucinnosti a pod domluve s kapitánem, následujícím zpusobem. Manévr má vždy dve fáze. Prípravnou a provádecí. Pri prípravné fázi musí být na pokyn kapitána všichni dotcení pripraveni a kapitánovi nahlásit pripravenost.
V provádecí fázi pak na pokyn kapitána danou cinnost provést a její splnení okamžite nahlásit kapitánovi, aby mel prehled, v jaké fázi se manévr nachází.
Prípravná fáze odplutí z mooringu
Posádka u zadních lan uvolní zadní vyvazovací lana z vazáku tak, aby je pres poslední smycku pres vazák držela napnutá. Trení pres vazák je tak silné, že tímto zpusobem jedinec udrží celou lod.
Stejne tak si pripraví mooringové lano clen posádky na prídi.
Príd lode, ze které vede mooringové lano. Pri odplouvání je potreba, aby mooringové družstvo lano uvolnilo a odhodilo do vody.
Provádecí fáze odplutí z mooringu
Na povel kapitána „mooring do vody“ odhodí posádka na prídi mooringové lano do vody a ZRETELNE nahlásí provedení pokynu: „MOORING VE VODE“.
Detail príde, kde je na vazáku fixované mooringové lano. Smerem dopredu je lano v tahu a tak je vhodné, aby vedlo pres lodní pruvlak, který je na této fotografii vpredu u príde.
Na povel kapitána „uvolnit levé zádové lano“ uvolní posádka na zádi vlevo vyvazovací lano a za konec upevnený na vazáku stahuje lano na palubu. Volný konec lana tedy obehne na brehu pachole a lano je vytaženo na lod. Zde je duležité stahovat lano rychle, aby se nedostalo pod lod, kde by se mohlo namotat na lodní šroub. Lano namotané na propeleru (jak se také nekdy lodnímu šroubu ríká) znamená vždy velký problém.
Po stažení lana na palubu nahlásí posádka napríklad: „LEVÉ VYVAZOVACÍ LANO NA PALUBE“.
Ekvivalentne se pak uvolnuje i pravé zadní vyvazovací lano.
Tím je lod volná, a poté, co kapitán pocká, než mooringové lano klesne dostatecne hluboko, pomalu vyrazí ze stání ven.
Tento manévr by vás mel naucit nekolik zásad, které se pak velice hodí i pri jiných manévrech a vubec by se mely tesat do kamene, protože pro prvoplavce jsou alfou i omegou práce na palube.
- Lano se nikdy nesmí dostat pod lod, pokud beží motor. Pokud se to stane, tocící se propeler lano okamžite nasaje k sobe a zamotá se do nej. Motor zhasne a lod prestane být ovladatelná a stává se hríckou vetru a vln (plachty nejsou vytažené). Takové príhody se dejí samozrejme v ten nejpitomejší okamžik, který muže vyústit v opravdový problém.
Navíc, i když se nic nestane, tak nekdo musí pod lod a lano odmotat, respektive rozrezat, protože je pekelne utažené. A to taky není nic jednoduchého ani príjemného. Až budete mít príležitost, podívejte se potápecskými brýlemi pod lod a predstavte si, jak z lodního šroubu odstranujete namotané lano. Na nádech. Proste, na lana je treba dávat pozor.
- Další zásada je vždy potvrdit kapitánovi provedení povelu. A provést to nahlas a zretelne. Což v prípade, že jste metr od nej na zádi, není takový problém. Ale pokud stojíte na prídi a kapitán je deset, dvanáct metru daleko, není to zas tak jednoduché. Respektive, jednoduché to je. Musí se proste kricet nebo klidne rvát, smerem ke kapitánovi.
Tohle ostatne platí na lodi vždycky, když se komunikuje na lodi na vetší vzdálenost. Na lodi není totiž nikdy ticho, sviští vítr, práskají plachty, šumí more, beží motor… Neverili byste, co lidí, zejména tedy dam, má problémy porádne zakricet.
Zvlášt ošidná komunikace na lodi je, když lod zaplouvá do stání nebo na bóji. Vetšinou je v okolí klid a beží jen lodní motor v nízkých otáckách. A to je zrádné. Zatímco posádka na prídí žádný motor neslyší a tudíž má pocit, že stací tak jako normálne mluvit, protože je prece perfektne slyšet, ubohý kormidelník, vetšinou v osobe kapitána, neslyší nic, respektive slyší hluboký zvuk motoru, který má ukrytý prímo pod nohama. A k tomu zvuky z bezprostredního okolí. Pak se treba pri najíždení na bóji, kdy kormidelník posledních deset metru cíl svého snažení vubec nevidí, odehrává následující dialog:
Z príde: „Uhly huhh tru.“
Kormidelník: „Cože?“
Z príde: „ UHLY UHU etru.“
Kormidelník: „Mluv na me a nahlas!“
Z príde: „Deset metru!“
Kormidelník: „A vlevo nebo vpravo?“
Z príde: „Uhlyhuhly alolo“, protože se dotycný opet otocil, aby zjistil, jestli vlevo nebo vpravo, nebo kde že bóje je.
Kormidelník: „COŽE? RVI PORÁDNE!“
Zpod lode: „BUCH BUCH BUCH“, to jak se lodní trup tluce o bóji.
Kormidelník: „UÁÁÁ!“ a motor rve ve zpetných otáckách, jak se snaží lod dobrzdit a zopakovat manévr.
A to je kormidelník ješte slušný. Proste prenášení informací na palube musí probíhat zretelne a mimo pochybnost o smyslu. Vyplatí se dohodnout si gesta nebo do poloviny lode postavit nekoho, kdo bude povely a informace prenášet dál jako retranslacní stanice. Ovšem ani on nesmí být kunka. Proste, pánové, vzpomente si na vojnu. Kdo jste tedy vojnu ješte stihl.
A další pravidlo, které je dobré si zapamatovat, je, že kapitán má vždycky pravdu. A když ji nemá, platí predchozí veta.
Když už jsme u toho vyplouvání, muže se stát, že na vás nezbude místo u lan, ale budete rozmísteni podél pravoboku nebo levoboku ve funkci odražecu a odstrkovacu. Jak zde již nekolikrát padlo, pohyb lode po vode je trochu ošemetný, a tak zbytek posádky dává pozor, aby do lodi neco nevrazilo nebo neštouchlo. A pokud se tak neco snaží ucinit, bývají to okolostojící lode nebo molo, pokouší se lod od toho odstrcit. Díky tomu, že lod má na vode malé trení, prekvapive jde pohnout i s deseti tunovou lodí a nasmerovat ji jinam. Jenom je treba pamatovat, že hybnost má velikou a tudíž nikdy lod neodstrkujte tak, že byste vložili ruku nebo nohu mezi lodní boky nebo mezi lodní bok a molo. To umí skrípnout jedna dve a následky mohou být velice vážné. Deset tun je deset tun. Když odstrkávat, tak vždy rukama a nad lodním bokem. Treba za zábradlí nebo vanty protejší lodi a podobne. Molo se odstrkává nejlépe tak, že stojíme nohama na molu a rukama odstrkáváme lod za zábradlí. Je však potreba vcas naskocit, aby vám lod neujela.
STÁNÍ NA BÓJI
Další manévr, pri kterém možná budete chtít být a aktivne pomáhat je zaplutí na bóji. Jadranské zátoky jsou casto osazovány bójemi, na kterých mohou lode kotvit. Nutno dodat, že za poplatek, který se liší vetšinou podle délky lode. Jsou i bóje zadarmo, vetšinou však patrí k restauraci a ocekává se, že posádka restauraci navštíví a udelá patricnou útratu. Ale to jsme odbocili.
Bóje se skládá ze dvou hlavních cástí. Z plováku, který plave na hladine a z betonového bloku, který leží na dne a plovák je k nemu pripevnen tlustým lanem. Plovák, tedy bóje je (vetšinou) opatrený dvema oky. Jedním navrcholu bóje a jedním na spodku bóje, tedy pod vodou.
Schéma vyvázání lode na bóji. Za stání na bóji se v nekterých zemích, hlavne v Chorvatsku, platí. Ale jsou to pomerne dobre investované peníze, protože ve vetšine prípadu zarucují klidné spaní. Pokud ale prijdou velké vlny a velký vítr, muže se i bóje stát nejistou. Mezi jachtari kolují historky o tom, jak lod odskákala i s bójí a betonovým blokem na otevrené more, zatímco posádka sladce spinkala…
Pri najíždení na bóji se vetšinou postupuje tak, že kapitán urcí prídové družstvo, což je družstvo, které bude navigovat lod smerem na bóji a posléze jí vyloví z vody lodním háckem, kterým je družstvo vybaveno. Prídové družstvo pro lov bóje je vetšinou dvouclenné, nekdy tríclenné.
Jeden z družstva je vybavený háckem, kterým bóji za horní oko odloví a vyzvedne do výšky, aby druhý clen družstva mohl spodním okem bóje provléknout pripravené vyvazovací lano. Je záhodno, aby první clen s háckem byl trochu svalovec, protože bóje s lanem není úplne lehká. Druhý clen musí být zase na druhou stranu pohotový, protože musí provléknout lano okem bóje pod zábradlím behem docela krátké chvilky. Dobre se to delá vleže, protože v leže se dosáhne blíže k hladine a také snadneji ohlídá, aby lano od bóje procházelo k vazáku pod zábradlím a ne nad ním.
Tretí clen, pokud je, je navigátor a vede kormidelníka smerem k bóji. Tento tretí clen také pravidelne zastává roli kibice a na prídí se tak nezrídka schyluje skoro k násilí, protože dobré rady jsou presne to, co prídové družstvo potrebuje v okamžiku, kdy drží bóji nad vodou, lod splývá kdoví kam a vyvazovací lano se zamotalo o zábradlí.
Pro samotný manévr vás váš kapitán presne instruuje, co máte delat. Protože každý kapitán používá pro manévr trochu jiný typ komunikace, omezím se zde jen na obecný popis, který používám já.
Situace je následující. Lod se blíží k bóji. Prídové družstvo hlásí kapitánovi (kormidelníkovi) vzdálenost od bóje. Když je bóje asi patnáct metru daleko, je nutné, aby navigující clen posádky také ukazoval smer, kterým bóje leží, protože kormidelník již bóji pres príd nevidí. Navigátor dále hlásí vzdálenost 10 metru, 5 metru, 3,2,1 STOP. Pri povelu STOP musí bóje ležet vedle príde tak, aby na ni clen posádky s háckem dosáhl. U tech vzdáleností nejde ani tak o to trefit je presne, ale rychlost s jakou je hlásíte, dá kormidelníkovi predstavu, jak rychle se bóje blíží.
.jpg)
Kotevní systém bójí. Na levém snímku je videt, jak vyvazovací lano lode vede pod plovák bóje a zpátky na palubu (na vazák). Pod vodou je vyvazovací lano protažené spodním okem bóje, jak je videt na prostrední fotografii. Bóje je pomocí retezu spojena s betonovým blokem na dne.
Jakmile lod u bóje zastaví, je treba konat rychle, zejména fouká-li vítr. Stojící lod je neovladatelná, a jakmile jí zacne snášet vítr a bóje se octne mimo dosah posádky, je nutné manévr opakovat.
Pokud se lod dá vlivem vetru zase do pohybu, nebo u bóje nedobrzdí, nemá smysl se snažit jí zastavit háckem chyceným do oka bóje. Lod má svou hmotnost a nemáte nejmenší šanci. Bud prijdete o hácek, který vám vypadne z ruky a nebo to hácek nevydrží a praskne (obojí jsem zažil). Výsledek je jeden. Znicený hácek a naštvaný kapitán.
Pokud je problém bóji udržet tak, aby ležící clen posádky mohl provléci vyvazovací lano spodním okem, klidne jej provlecte horním okem. Až se lod a situace na bóji uklidní, nebývá již problém lano prevázat do oka spodního. V léte clovek proste vleze do vody a druhým lanem lod vyváže z vody, nebo se bójka zvedne v klidu za úcasti dalších clenu posádky a vyváže se spodem.
Lod najíždí na bóji, systém „velrybári“. Clenka posádky na prídi ukazuje kormidelníkovi lodním háckem smer k bóji. Stojící clen posádky má za úkol predávat informace do kokpitu a zpátky. Stojí však príliš vpredu. Lépe by bylo, kdyby stál nekde u stežne
Vyvázání k boji nemusí být vubec jednoduchou záležitostí, když bude trochu více foukat. Vás však z toho hlava bolet nebude, nebot vetšina manévru bude ležet na kapitánovi, ale meli byste mít predstavu, co musí zvládnout, abyste mu mohli co nejlépe pomáhat, když budete príslušníky „p
