DOVOLENÁ NA JACHTĚ 5

PLAVBA NA MORI

Konecne jsme zvládli úskalí skoro všech manévru v marine, kapitán zavelel „mooring do vody“, lod se propletla ulickami mezi moly a pred vámi se konecne rozprostrelo more. Obzor se roztáhnul, mraky se staly vetší a nebe bylo najednou všude.

 

OBSAH

Postavení plachet a refování
Záludy refování do stežne
Plavební kurzy
Vítr
Vyostrení a odpadnutí
Obraty Ré a Halza
    Obrat proti vetru zvaný Ré
Jak moje posádka vinšnovala
    Obrat po vetru zvaný Halza
Neštastná sardinská halza

 

První plavbu si vetšinou každý vryje do pameti. Žádná další už nebude taková. Tolik vjemu, tolik zvuku, úplne neznámé pocity…
A k tomu vítr, vlny a more. More ze kterého jsme vzešli a more nám to, hlavne na první plavbe, kdy má clovek smysly zostrené, pripomíná.

 

POSTAVENÍ PLACHET A REFOVÁNÍ

Plachetnice, hned jak je to možné a podmínky dovolí, vytáhne po vyjetí z prístavu plachty a vypne motor. Komu by se chtelo taky poslouchat porád ten motor, že. Následující popis berte prosím informativne. Je mi jasné, že jen prectením následujících rádku se vytahovat plachty nenaucíte. Ale daleko rychleji si pak vše osvojíte, až vám bude váš kapitán vysvetlovat, co od vás ocekává. 

První se vytahuje hlavní plachta. Na 90% charterových plachetnic je hlavní plachta namotaná ve stežni a prí vytahování je treba ji ze stežne vytáhnout. Postup je následovný:

Kapitán postaví lod proti vetru. Pak je treba ovládací rácnu navíjecího mechanismu umístenou na stežni posunout do polohy „volno“ a uvolnit ve stoperu lano ovládající navíjecí mechanismus. Nekdy se to lano nazývá „refovací lano“ . Pak již jen stací tahem za lano zvané „výtah hlavní plachty“ vytáhnout plachtu ze stežne. Jakmile je plachta venku, refovací a výtahové lano se zajistí a rácna se prepne do polohy „zajišteno“.

Jako další plachta se vytáhne gena, která je navinutá na rolfokové tyci na predním stehu. Uvolní se refovací lano geny, které ovládánavíjecí buben rolfoku, a tahem za oteže se gena vyroluje ven. Až je venku, zajistí se její refovací lano stoperem nebo zásekem a muže se plout.

Nastane-li situace, kdy ze zacátku plavby mírný vítr sílí, a plavba se stává nárocnejší, usoudí kapitán, že do té doby plne vytažené plachty bude treba zrefovat. 

Hlavní plachta navinutá do stežne. Cervenobílé lano vycházející zcípu plachty, je výtahové lano. Cíp je modrý, protože je opatren ochranou látkou proti UV zárení. Plachta je normálne vetšinou bílá.

Gena navinutá na rolfoku. Svetlé lano vycházející zbubnu rolfoku je výtahové lano geny.

Refování je operace, pri které se zmenšuje plocha plachet. 

Refování prední plachty, tedy geny se deje pomocí již zmíneného „refovacího lana geny“, které ovládá navíjecí mechanizmus rolfoku. Postup pak vypadá tak, že oteže geny se povolí a tahem za refovací lano se zacne gena navíjet na prední steh a zmenšovat tak svou plochu, dokud není kapitán spokojen. Úkolem posádky je vetšinou udržovat pomocí oteží genu v mírne napnutém stavu, aby se na tyc rolfoku pekne navíjela. Pokud by se oteže nechaly príliš volné, plachta by sebou ve vetru plácala a natocila by se na tyc rolfoku neporádne, což by mohlo silne komplikovat další manipulaci s ní.

Tímto zpusobem se dá gena uklidit celá, kdy se na prední steh (tyc rolfo ku) proste navine. 

Refování hlavní plachty je trochu složitejší. 90% charterových plachetnic má hlavní plachtu navíjenou do stežne. Pri refování je nutné tedy uvolnit výtahové lano a refovacím lanem otácet navíjecím mechanismem ve stežni tak dlouho, dokud se plachta nenavine do stežne v požadované míre. Rácna navíjecího mechanismu se nechá v poloze „zajišteno“, což je poloha, která umožnuje navíjení plachty dovnitr, ale zabranuje jejímu vytocení ven.

     

Navíjecí mechanismus pro refování do stežne. Na foto grafii vpravo je detail bubnu srácnou – stríbrnou páckou nahore. Otvor vbubnu slouží knasazení kliky, kterou lze pri refování hlavní plachty svýhodou použít.

 

Vždy jeden clen posádky táhne za refovací lano (tocí navíjecím mechanismem, což se dá provést jak z kokpitu, tak klikou u stežne) a druhý mírne brzdí výtahové lano tak, aby se plachta do stežne navíjela správne složená a utažená. Natocí-li se totiž hlavní plachta do stežne s varhánky, muže být velký problémem ji pozdeji znovu vytáhnout, protože varhánky se umí ve šterbine ve stežni velice pevne zakousnout.

 

Schéma refování geny pomocí rolfoku, tedy navíjením na prední steh.
1. gena plne rozvinutá, 2. gena cástecne navinutá na prední steh (presneji na trubku rolfoku, která je na prední steh navlecená). Gena vpozici 2 je zrefovaná. Míra zrefování záleží na kapitánovi apovetrnostní situaci.

Schéma refování hlavní plachty do stežne. V pozici 1 je hlavní plachta plne vytažená, vpozici 2 je cástecne navinutá do stežne, tedy zrefova ná. Míra zrefování taktéž záleží na kapitánovi apovetrnostní situaci.

 

Osobne mám radši refování hlavní plachty klasické – tedy ne do stežne, ale její postupné spouštení a skládání do záhybu a do pytle umísteného nad ráhnem (pytli se ríká Lazy Bag, cti lejzybeg). Takové refování vyžaduje akci u stežne i v kokpitu a je urcené již zkušenejším posádkám. Budete-li jako prvoplavci mít lod s tímto druhem refování, bude je zpocátku asi provádet sám kapitán. Pozdeji, až vám vše vysvetli a ukáže, se k nemu dostanete i vy.

Plavba se zrefovanými plachtami. Hlavní plachta je cástecne navinutá do stežne, gena je cástecne zrefovaná na rolfoku. Lod jede ostre proti vetru. 

 

Hlavní plachta sklasickým refováním. Není navinutá do stežne, ale složí se na ráhno, casto do zvláštního obalu zvaného „lazy bag“. (cti lejzybeg, vprekladu líný pytel)

 

Na obsah

 

ZÁLUDY REFOVÁNÍ DO STEŽNE

Refování do stežne, pri nemž se hlavní plachta jako roleta navíjí do vnitrní dutiny stežne, se pokládá za nejsnadnejší zpusob, jak pri silném vetru zmenšit plochu hlavní plachty, nebo ji vubec svinout. Muže však být ale velmi záludné.

Pri jedné plavbe v Chorvatsku na charterové lodi, která byla takto vybavena, jsme meli s navíjením do stežne stále potíže. At jsme delali, co delali, plachta se ukládala s prehyby, tím mela vetší prumer a obtížne se vytahovala. To vše vyvrcholilo predposlední den plavby. Po polední zastávce na koupání a obed v jedné zátoce jsme zase vypluli a chtel jsem po posádce, aby hlavní plachtu vyrolovala. Ihned jsem videl, že je zle, chlapík u vytahovacího lana zaváhal, takže plachta nebyla vytahována tahem, kdežto jeho kolega u stežne, který mu chtel pomoci synchronním otácením tyce, na níž je plachta uvnitr stežne natocena, byl príliš rychlý a plachta zacala uvnitr stežne bobtnat. Volal jsem na ne povely, co mají delat, aby nedošlo knejhoršímu, tj. že bychom plachtu vubec ze stežne nedostali, a prestal sledovat echolot. Byli jsme v ústí zátoky, ale príliš u brehu, takže jsme „zakopli“ o skalisko. Naštestí to odnesl jenom náter na nábežné hrane kýlu, a protože jsem majiteli lode poctive rekl, co se stalo, nestrhl mi nic z kauce.

A co bylo prícinou špatné funkce navíjení hlavní plachty? Vytahané výtahové lano, takže prední lem plachty si ve stežni „sedl“ a delal varhánky. Nejen kvuli této epizode dávám prednost refování pomocí refovacích pruhu. Moderní námorní plachetnice vesmes používají systém „jednoho lana“, takže se dá hlavní plachta pohodlne narefovat z kokpitu. Ve skutecnosti musí posádka pracovat se dvema lany – výtahovým se hlavní plachta popouští smerem dolu a jediným refovacím lanem se soucasne stahuje jak prední dolní, tak zadní roh plachty.

Na obsah

 

PLAVEBNÍ KURZY

Plachetnice se na mori obvykle pohybuje pomocí plachet, méne obvykle pak na motor, to když nefouká nebo pri pristávacích manévrech. Pokud ale fouká, jede se na plachty. Díky tomu, že plachty pusobí na stejném principu jako krídlo letadla a díky tomu, že jednotrupová plachetnice je opatrena hlubokým kýlem, dokáže plachetnice plout cástecne i proti vetru. Jachtari ríkají, že plachetnice proti vetru stoupá. Nedokáže samozrejme plout prímo proti vetru, nicméne charterová plachetnice muže stoupat proti vetru v úhlu približne 45 stupnu (více umí již jen závodní speciály). Z toho plynou kurzy, kterými muže plachetnice plout.

Ostre proti vetru – pod úhlem asi 45 stupnu proti vetru
Na bocní vítr – vítr vane na plachetnici z boku
Na zadobocní vítr – vítr šikmo zezadu bud zprava nebo zleva
Na zadní vítr – vítr vane prímo zezadu.

Temito kurzy se plachetnice nakonec dostane tam, kam je potreba, pokud ovšem nefouká moc, kdy je lepší se schovat, nebo naopak málo, kdy se jede na motor, a to je desná nuda.

Jednotrupá plachetnice má ale pro neznalé suchozemce jedno prekvapení. S výjimkou plavby na zadních kurzech se naklání. Pluje-li plachetnice na predobocní, bocní a zadobocní kurz, je naklonená na závetrnou stranu (u toho zadobocního kurzu nejméne). Je to logické, vítr se jí opírá do plachet a tudíž jí naklání. U první plavby to muže být u novácku zdrojem obav, nekdy docela zásadních. Jako zarytí suchozemci neznáme dopravní prostredek, který by se tak naklánel s výjimkou motocyklu, kde stejne díky dostredivé síle sedíte pevne. Ale na plachetnici je to zážitek. Jak se vítr opre do plachet, zasviští v lanoví a celá ta veliká lod se nakloní na jednu stranu. V takových prípadech prvoplavci obvykle znejistí a zacnou se ohlížet po kapitánovi,jestli už velí nasadit záchranné vesty a jestli nepreslechli signál k opuštení lode, protože ta vec se musí každou chvíli prevrhnout a pokusit se utopit celou posádku.

Tyhle pocity poprvé zažívá hodne lidí, a to i v prípade, že znají fyzikální princip stability plachetnice. Je to ale otázka zvyku a duvery v lod. Vzpomínám si, že naše dcera první plavbu pri náklonech prosedela v kokpitu a dívala se na vlastní ruce, aby se nemusela dívat na ten náklon. Na dalších plavbách ji to úplne prešlo a stala se z ní nadšená jachtarka.

Plachetnice je totiž postavená tak, aby se prevrhnout prakticky nemohla (až na pár výjimek, ale o tech až dále). Jednotrupá plachetnice je opatrena balastem, což je velké závaží umístené bud v kýlu, nebo co nejníže to jde. A je to porádné závaží. Taková Bavárie 40 stop dlouhá má v kýlu balast tri tuny! Výsledkem je, že težište lodi je velmi nízko, pod carou ponoru a že se tedy plachetnice vychýlená z vodorovné polohy snaží opet naprímit. Je to stejné jako vstávací hracky, které se vždycky postaví. Težište plachetnice je navíc spocítané tak, aby se lod naprímila i prí úhlu vychýlení 90°, tedy když bude stežen vodorovne s hladinou. Úhel, pri kterém se plachetnice prevrátí, se nazývá mezní úhel stability, je u charterových plachetnic kolem 125°. Stežen se tedy musí ponorit výrazne pod vodu, aby se plachetnice otocila vzhuru dnem. A to není možné dosáhnout pusobením vetru, protože plocha plachet v takovém prípade zcela zmizí z vetru a ten se nemá do ceho oprít. 

Proto, když se plachetnice rozjede a nakloní, není se ceho bát. Náklon lze navíc regulovat popuštením oteží hlavní plachty a tak, pokud se opravdu bojíte, stací požádat kapitána, jestli by nepovolil oteže a tím lod ponekud nenaprímil. A protože kapitán ví, že má na palube prvoplavce, urcite vám vyhoví.

Pokud ale budeme chtít být fér, musíme se zmínit i o situaci, kdy plachetnici prevrhnout lze. Podotýkám, že jde o situaci, kterou nejde zažít v Chorvatsku, ale na velkých morích a oceánech. Je to prípad, kde plachetnice pluje ve velkých vlnách, kolem 3-9 metru a ty vlny se zacnou zalamovat. Pak, pokud se povede takové vlne zasáhnout lod z boku, je možné, že se prevrhne. Stejne tak je možné, ve velkých vlnách, když se lod cestou z vlny rozjede nekontrolovane rychle, dokáže se zapíchnout do úbocí predchozí vlny a udelat kotrmelec. Znovu ríkám, že takové vlny nezažijete v chránených chorvatských vodách, ale prakticky ani ve stredomorí. Je to záležitost oceánských bourí, kdy extrémne silný vítr má dostatek prostoru vyvolat opravdu extrémní vlny. Ale to už jsou oblasti plaveb mimo rámec naší knihy. Jako prvoplavci si pamatujte, že v chorvatských vodách nelze plachetnici prevrhnout a že se tudíž náklonu nemusíte vubec bát. 

To samozrejme neznamená, že velké náklony jsou žádoucí. Lod pluje nejlépe, když nemá žádný, nebo jen malý náklon. Plavba v extrémních náklonech je spíš vecí kapitána zacátecníka nebo nezkušené posádky, která pri náklonu jecí nadšením a navíc si pripadá patricne dobrodružná. Rozumný a znalý kapitán nežene lod do extrémních náklonu tím spíš, že v takovém režimu hrozí nekontrolované vyostrení (otocení proti vetru), kdy se lod postaví sama proti vetru, plachty zacnou práskat ohlušujícím zvukem a posádka muže mluvit o štestí, pokud se neroztrhají.

Plavební poloha plachetnice pri plavbe na predobocní nebo bocní vítr. Náklon na závetrnou stranu je zcela normální a v konstrukci lodi a interiéru se sním pocítá.

Na obsah

 

vítr

Než si povíme neco o manévrech, musíme si ujasnit, jak je to pri plavbe na plachetnici s vetrem a jeho silou. My tady z Cech ve vnitrozemí jsme se naucili vítr moc nevnímat. Možná tak když hlásí v televizi, že na hrebenech vane vichrice, nebo když vítr odnese nekomu ze strechy tašky. Na mori je to jinak. Tam je vítr hlavní urcující silou všeho. Fouká do plachet, pohání plachetnice, ale také delá vlny, sfoukává lode pri manévrech a obcas plachty trhá a hází po jachtarích tríšt. Plout po vetru je diametrálne odlišný pocit z plavby než križování proti vetru. Vítr na plachetnici je nejvyšším pánem.

UZEL
Síla vetru, tedy jeho rychlost, se udává nejvíce v námornické jednotce – v uzlech, anglicky knots. Uzel je jednotka rychlosti a je defi nován jako pocet námorních mil za hodinu (nm/hod). Veškeré údaje ukazatelu vetru na plachetnici jsou na 99% v uzlech. (Jde o stejný uzel, kterým se oznacuje rychlost lodi). Abyste si udelali predstavu, kolik to vlastne je, tak uzel je približne polovicní, co rychlost v kilometrech za hodinu. Presneji se údaj v uzlech musí delit 1,852, protože jedna námorní míle je 1,852 kilometru.Takže zurila-li v Krkonoších stokilometrová vichrice, námorníci vedí, že vítr mel rychlost približne 50 uzlu. Uzel se anglicky rekne knotproto se i jako jednotka znací kt (nebo kts v množném císle).

BEAUFORTOVA STUPNICE
Nejstarší stupnicí rychlosti vetru je Beaufortova stupnice, kterou sestavil Francis Beaufort, kontraadmirál Britského královského námornictva, v devatenáctém století. Používá se dodnes a dodnes je platná. Má trináct stupnu, kdy stupen nula je bezvetrí a stupen dvanáct je orkán (hurricane). Její podobu si mužete prohlédnout v tabulce. Jednotka se znací Bf.

ÚCINKY SÍLY VETRU NA PLACHETNICI
A jak to se silou vetru vypadá na plachetnici? Když bude foukat kolem 5 uzlu, skoro se nevyplatí vytahovat plachty. 10 až 15 uzlu bude príjemný jachting. 20-25 uzlu bude znamenat jachting trochu ostrejší a kapitán zacne asi zmenšovat plochu plachet. Pres 30 uzlu už bude plocha plachet malá a jízda bude pekne ostrá. Vítr ke 40 uzlum bude znamenat, že by bylo dobré se nekam schovat. Do vetších vetru nemá vubec cenu vyplouvat, pokud je to možné. Samozrejme na oceánu, kde se není kam schovat, se musí zvládnout i vyšší vetry, ale to není již obsahem této knihy.
 

Beaufortova stupnice síly vetru

No.	Obecný popis	Na mori	Na souši	Max. rychlost v uzlech
0	Bezvetrí (calm)	Zrcadlové more.	Bezvetrí, kour stoupá kolmo vzhuru	Méne než 1
1	Vánek (light air)	Malé šupinovite zcerené vlny bez penových vrcholku.	Kour už nestoupá úplne svisle, ale korouhev ješte nereaguje.	1-3
2	Slabý vítr (light breeze)	Malé vlnky.	Vítr je cítit na tvári; listí šelestí.	4-6
3	Mírný vítr (gentle breeze)	Vetší vlnky, objevují se hrebínky.	Listí a drobné vetévky jsou v neustálém pohybu. Vítr rozevlaje lehké vlajky.	7 – 10
4	Dosti cerstvý vítr (moderate)	Malé vlny se prodlužují, casté zpenené hrebeny, mohou se lámat.	Zvedá prach a pohozený papír; hýbou se menší vetve.	11 – 16
5	Cerstvý vítr (fresh breeze)	Strední vlny, mnoho zpenených hrebenu, obcas sprška tríšte.	Malé listnaté stromy se zacínají kývat.	17 – 21
6	Silný vítr (strong breeze)	Zacínají se tvorit velké vlny; všude se tvorí velké zpenené hrebeny. Pravdepodobné spršky tríšte.	Hýbou se i velké vetve. Deštník lze použít jen s obtížemi.	22 – 27
7	Prudký vítr (near gale)	More se bourí. Bílá pena z lámajících se vln je hnána v pruzích po smeru vetru.	Klátí se celé stromy.	28 – 33
8	Bourlivý vítr (gale)	Dlouhé, stredne vysoké vlny; od okraju hrebenu se odtrhává pena do vetru.	Láme vetve ze stromu; obecne brání v pohybu.	34 – 40
9	Vichrice (severe gale)	Vysoké vlny. Hrebeny se zacínají preklápet, prevracet a vírit. Tríšt muže snižovat viditelnost.	Lehké narušení staveb – odnáší komínové nástavce a strešní tašky.	41 – 47
10	Silná vichrice (storm)	Velmi vysoké vlny s dlouhými previslými hrebeny. Pena je odtrhávána a hnána v hustých bílých pruzích po vetru. Po celém povrchu more prevládá bílá. Valení more je velmi výrazné a nárazovité. Snížená viditelnost vlivem vodní tríšte.	Ve vnitrozemí se vyskytuje málokdy; vytrhává stromy; znacné poškození staveb.	48 – 55
11	Mohutná vichrice (violent storm)	Výjimecne vysoké vlny. More je úplne pokryto dlouhými bílými pásy peny po smeru vetru. Všude jsou hrebeny vln odtrhávány vetrem a odváty ve forme peny. Snížená viditelnost vlivem vodní tríšte.		55 – 63
12	Orkán (hurricane)	Vzduch je plný vodné tríšte a peny. More je úplne bílé a zpenené. Viditelnost je velmi výrazne zhoršena.		Pres 63

Na obsah

 

VYOSTRENÍ A ODPADNUTÍ

Tak. Plujeme na predobocní vítr, v rozumném náklonu a musíme si ríct, jak nazývat zmeny smeru plavby. Plachetnice není auto, nejezdí vlevo nebo vpravo. Na plachetnici všechno urcuje vítr tak i orientace na palube a smery plavby se odvozují od vetru.

Predevším strana, ze které prichází na lod vítr, je strana návetrná. Strana, kterou vítr z lode odchází, je strana závetrná. K lepšímu objasnení dojde, když si predstavíte, jak na plachetnici, která má vítr z boku, budouchtít pánové z boku konat malou potrebu. Tak tam, kde to proti vetru nepujde bez nepríjemných dusledku, je strana návetrná. Naopak tam, kde to pujde bez problému, je strana závetrná.