Úvodní díl tohoto seriálu se venoval úvahám, co vlastne znamená a prináší situace, kdy jsme nuceni opustit svoji lod na záchranném ostruvku (anglicky „Life raftu“ – dále zkrácene „ostruvku“). Je to okamžik, kdy se najednou nechtene stáváme jeho kapitánem. Musíme mít i na pameti, že ne vždy musí platit prímá úmera mezi tím, kdo byl kapitánem opouštené lodi a kdo se stává kapitánem (vudcí osobou) ostruvku. Proto je duležité, aby i Ti, kterí jsou cleny posádky meli o dané problematice alespon základní znalosti. Lépe však, aby se na tuto situaci predem pripravili.
I na mori platí zlaté prísloví „ štestí preje pripraveným“. O tom, zda úspešne zvládneme vést plavbu na ostruvku do okamžiku záchrany rozhoduje rozsah a kvalita prípravy.
Príprava na plavbu na ostruvku zahrnuje tyto oblasti:
- výber ostruvku s ohledem na pocet posádky a na oblast plavby,
- obsah vybavení ostruvku,
- umístení ostruvku jeho vybavení a umístení na lodi,
- pravidelná kontrola a údržba ostruvku a jeho vybavení pred vyplutím a za plavby,
- praktická znalost jeho použití (nakonec i teoretická se v nejvetší nouzi vždy hodí),
- znalosti z oblasti tísnové navigace, meteorologie a techniky plavby na ostruvku
- studium zpráv z probehlých záchranných akcí.
Cílem tohoto dílu není podrobný detailní výklad (nekterá budou podrobneji probrána v dalších dílech seriálu), ale spíše nasmerovat pozornost jachtare k tomu, proc a na co se ve své príprave má zamerit. Dále pak, kde jsou zásadní úskalí situace, kdy je nutné použít záchranný ostruvek a požadovat záchranu.
Rozhodne však jedním ze základních prvku prípravy je absolvování praktického nácviku v bazénu nebo na klidné vode. Získané znalosti a dovednosti z nácviku jsou dobrým základem a zvyšují pravdepodobnost dosažení záchrany pri jeho použití v tísnových podmínkách na mori.
Ne vždy, však daná situace po použití ostruvku vyžaduje požádat hned o záchranu na vode. Okolnosti, jako napríklad blízkost brehu a príznivé proudy umožnující bezpecné pristání mohou vést k rozhodnutí o záchranu vlastními silami. Následne pak rešit další postup.
Výber ostruvku
Otázka správného výberu záchranného ostruvku (anglicky „Life raftu“ – dále zkrácene „ostruvku“) vzhledem k velikosti lodi a poctu posádky by nemela záviset na tom, zda jde o charterovou nebo soukromou lod. V praxi tomu však ne vždy tak bývá. Není vzácný prípad, že na plavbu vyplouvají lode s vetším poctem posádky, než se vejde do záchranného ostruvku. O znalosti stavu ostruvku a jeho vybavení nebo jak si pripravit záchranný vak (anglicky „Grab bag“) nemluve.
Pri výberu ostruvku s ohledem na oblast plavby je treba obecne klást duraz na prvky a parametry uvedené na obr. 1.
Obr. 1 Základní hlediska pri výberu záchranného ostruvku
Oblast plavby je zásadním parametrem pri jeho výberu. Zcela jiste je rozdíl ve výberu jeho materiálu, konstrukce a kvality, pokud hodláme plout v ledových vodách než nekde v Karibském mori. Na trhu je v tomto ohledu opravdu velice široký výber.
Ohledne dimenzování na pocet posádky lze vrele doporucit mít ho vždy pro vetší pocet osob, než je pocet uvádený v oficiálních dokumentech lode (tj. o poctu lužek). Z druhé strany je zde omezení, co je dostupné na trhu a co se nám do lodi také rozumne vejde. Pro kategorii do 15 m LOA pujde o ostruvky pro 4, 6, 8 nebo 12 osob. Vetší prostor je nejen pro pohodlí, ale prispívá i lepší psychice a zajištení životních potreb (napr. více potravin a vody) posádky pri použití ostruvku.
S tímto souvisí i otázka v cem je ostruvek uložen (taška nebo kontejner – obr. 2) a jeho umístení na lodi (obr. 3). Zdánlive jde o vec triviální. Ve skutecnosti tomu tak není. Ostruvek by mel být snadno dostupný, což muže být v rozporu s tím, aby neprekážel pri ovládání a pohybu na lodi. Nebo aby nemohl být snadno utržen pri prevrácení lode nebo po nárazu velkou vlnou.
Obr. 3 Obaly pro uložení záchranného ostruvku
Taky se nesmí zapomenout, že v okamžiku nutnosti jeho použití musí být posádka schopna ho dát rychle a bezpecne na vodu. To urcite nejde v prípade, že ostruvek je nekde v lodi uložen v nesnadno prístupném míste a obložen dalšími vecmi a posádka má co delat, aby ho do kokpitu vubec donesla.
Obr 4. Príklad upevnení záchranného ostruvku
Pokud je ostruvek na palube v kontejneru, tak hrozí, že ho, zvlášte pri nevhodném nebo nedostatecném upevnení spláchne první velká vlna do more. Je treba také mít na pameti, že veškerá manipulace se ostruvkem probíhá ve stresovém stavu, což muže privodit neocekávané situace.
Na tomto míste je myslím velice užitecné zduraznit, že pred hozením ostruvku do vody se vyplatí zkontrolovat, zda je rádne privázaný k lodi. Pokus o nalodení z vody nemusí skoncit úspechem. I když skoncí, tak ne vždy se podarí návrat k lodi pro potrebný náklad. Že se to preci nemuže stát? Existuje rada príbehu, kdy neuvázaný záchranný ostruvek po vhození do vody nenávratne pred vytreštenýma ocima posádky odplul do neznáma.
Vybavení ostruvku
Šance na prežití jsou ve velké míre úmerné na tom, co je v okamžiku, kdy je ostruvek na vode v nem uloženo. To je treba zduraznit. Nic nám není napríklad platné, že máme pripravený záchranný vak (tzv. „grab bag“nebo „life bag“) nebo kanystr(y) s vodou, když to vše do ostruvku nedáme nebo nestihneme dát.
Krome predepsaných standardu vybavení ISO – SOLAS, je více než vhodné mít i dalších veci, které jsou pro danou situaci a oblast plavby užitecné. Na trhu sice najdeme k zakoupení radu ruzne vybavených grab-bagu v ruzných obalech (vodotesný pytel, plastový barel apod.). Nicméne zásadní je aby jeho obsah odpovídal i klimatickým podmínkám oblasti plavby a predpokládané délce plavby. Tu lze odvodit napríklad z plánované trasy a nejvetší vzdálenosti od pevniny. Tedy predpokládané doby, kdy se k nám muže dostat záchranná lod. Samozrejme pridám alespon 20 – 30 % rezervy.
Jiste se bude lišit obsah grag-bagu, když poplujeme z Evropy do Karibiku nebo do polárních oblastí.
Obr. 4 Príklad obsahu vybavení záchranného ostruvku podle standardu ISO 9650-1
Pro inspiraci kam smerovat pri plánovaní plavby svoje úvahy o obsahu vlastního doplnujícího grab-bagu muže posloužit napríklad to, co v nem mela s/y Singa pri nonstop oceánské plavbe.
Grab-bag obsahoval:
- malý kufrík navigátora (GPS Etrex, mapa sveta, sextant a potreby pro terestrickou a astro navigaci, hodinky, rádio, diktafon, iPad, ctecka Kindle, kalkulacka, fotoaparát FT-3, rucní anemo a baro Silva, dalekohled 7×50 s námerovým kompasem),
- rucní odsolovac PP-06 (samostatne byl ješte 5 a 20 litrový kanystr s vodou),
- VHF vysílacka Standard Horizon 210 (vodotesná a plavoucí), družicový telefon Iridium Motorola 9505, solární panel 25 W pro dobíjení gelové baterie 5 Ah, 2x sady náhradních baterie pro použitou elektroniku,
- rakety a dýmovnice – RORC Pack, Niko (nad predepsanou výbavu ISO),
- teple oblecení a léky, First Aid kufrík první pomoci, brýle (na ctení + slunce) a osobní léky na mesíc,
- baterka (solár + dymano), 2x celovka, 6x náhradní baterie,
- rybárské náciní, 2x nuž a lžíce,
- chleba a konzervy na 14 dní,
- plachta cca 5 m2 (krycí tkaná PE s oky, koupena v OBI) a dva teleskopické lodní hácky,
- pas, pojištení, zdravotní prukaz, doklady k lodi (originály) – k tomu se pak pridal lodní deník.
- Poznámky a návody k vybavení a prístrojum (v elektronické na iPadu a ctecce Kindle a v papírové podobe).
Duvodem proc mít i vlastní grag-bag nad ten, který lze zakoupit nebo co je obsahem standardního vybavení ostruvku je, že každá plavba, posádka a nakonec i lod mají svá specifika. To platí i o metodách (stylu, zvyku) každého kapitána pri zajištování životních potreb na lodi. Ty se také následne prenášejí i na palubu ostruvku. Tedy, když je kapitán nedusledný v zachovávání dávek potravy a vody na lodi, tak se to muže promítnout i na jeho prístupu pri plavbe na ostruvku.
Údržba ostruvku a kontrola jeho vybavení
Na co se rozhodne nesmí zapomínat je pravidelná údržba pred a za plavby. Je jasné, že ostruvek musí být pravidelne dle doporucení výrobce v daných casových intervalech (obvykle 3 až 6 let) odborne servisován a musí obdržet príslušné potvrzení (certifikát).
V mezidobí je však potrebné se také o nej starat. Zpusob údržby je znacne závislý podle jeho uložení (kontejner nebo taška) a umístení na lodi (vne nebo uvnitr) a jak dlouho je vystaven morskému klimatu.
Minimálne je treba kontrolovat neporušenost obalu a prvky upevnení, tak aby v prípade potreby bylo možné ostruvek snadno a rychle uvolnit. Casté prostríkaní pohyblivých cástí silikonovým olejem rozhodne neuškodí.
V této souvislosti lze vznést urcitou pochybnost k castému používání oblíbeného spreje WD-40. Duvodem je, že ve slaném prostredí dochází k jeho nežádoucí interakci mezi nerezovými komponentami. Takže úcinek muže mít opacný dopad a šekl nebo uzáver se nedá pak povolit. Rovnež nedoporucují používání WD-40 na cištení a ochranu kontaktu u elektronických prístroju (tady opravdu není nic lepšího než cistý líh a nejaký ochranný sprej).
Nelze také zapomínat na to, že to co tvorí obsah jeho vybavení má expiracní doby (napríklad pyrotechnika, odsolovac, …).
Intervaly kontroly jsou závislé na podmínkách plavby, nebo zda lod je na souši. Kontrola pred sezónou a po sezóne by mela být samozrejmostí.
Tísnová navigace, meteorologie a techniky plavby ostruvku
Znalost vedení navigace, vyhodnocení pocasí a techniky plavby v tísnových podmínkách je dalším duležitým aspektem pro dosažení záchrany.
Nekomu se muže zdát, že napríklad znalosti navigace v tísni jsou vlastne k nicemu, když ostruvek si stejne pluje, kam chce a posádka tak v podstate odevzdane ceká na záchranu.
Na ostruvku jsme vždy v tísni jak z hlediska plavebních vlastností ostruvku, tak navigace a zajištení životních potreb posádky ostruvku. Je treba mít na pameti, že veškerá cinnost probíhá ve stresu a je ovlivnována psychickým stavem vlastním i posádky. V takové situaci ani nelze odhadnout, jak se clovek zacne projevovat. Panika nebo nerozhodnost celou situaci na ostruvku nepochybne nezlepší. Spíše klesá pravdepodobnost dosažení úspešné záchrany.
Jak již bylo dríve uvedeno lze však dobrou prípravou mnohé situace a jejich rešení na ostruvku potlacit nebo dokonce eliminovat. Nelze se tedy napríklad spoléhat na to, že na ostruvku bude nejaký velký prostor na studium používání cehokoliv potrebného. Je nutné se to naucit pred vyplutím na plavbu. Nejlépe, když v rámci takové prípravy bude dbáno na zastupitelnost v posádce. Ostatne tomu by melo být i na palube lodi.
Schopnost stanovení polohy, když nelze použít GPS nebo astronavigaci, vyhodnocení meteorologické situace z lokálního pozorování, znalost kam vlastne plujeme a jak jsme daleko od potencionální záchrany je duležitá zejména jak pro psychický stav posádky, tak pro zajištení životních potreb a vlastní plavbu ostruvku. Jde napríklad o zpusob s nakládáním a rozdelování dávek potravin a vody nebo rešení zdravotních problému v posádce ostruvku. Jak již bylo diskutováno v predchozím díle seriálu, tak zachování dobré nálady je jedním z duležitých posláním kapitána ostruvku.
Predpokladem úspešné záchrany je rovnež nezbytné se predem naucit vyslání tísnového signálu na záchranné bóji EPIRB (ostatne ta bude fungovat jen do 48 hodin, v krajním prípadne do 96 hodin). Dále pak znát zpusoby tísnové komunikace a komunikace v prubehu záchrany (postupy v rámci GMDSS) a ovládání pyrotechnických prostredku, které jsou v ostruvku.
Krome toho také umet využívat dalších zpusobu na upozornení tísne a žádosti o pomoc. Napríklad využití slunce a zrcadla nebo svetelných signálu usnadnujících identifikaci ostruvku pro zachránce jak na pocátku, tak na konci záchranné akce. Na velkých vlnách to rozhodne není snadnou záležitostí.
Na ostruvku se také nepochybne vyskytne rada situací, které si vyžádají vyrobit nebo použít nouzová rešení. Napríklad pri nedostatku vody a poruše odsolovacího zarízení, ztráte rybárského náciní nebo pri stabilizaci ostruvku na velkých vlnách a postavení jeho oplachtení.
Na tyto situace je vhodné se v rámci prípravy pripravit. O tech zásadních náhradních rešeních bude pojednáno v dalších dílech seriálu.
Studium zpráv z probehlých záchranných akcí
Zdrojem informací pro vlastní prípravu na plavbu na ostruvku je rovnež obrovská zásobárna zpráv o prubehu rady záchranných akcí jachtaru z mnoha ruzných plaveb. Jde o zprávy z významných oceánských regat a plaveb nejen kolem sveta jak v minulosti, tak v soucasnosti. K tomuto úcelu lze využít bohatou knižní literaturu, clánku v jachtarských casopisech a internetu (jachtarské portály a fóra, na YouTube vcetne situacních a instruktážních videí). Ostatne „strýcek Google“ je v tomto smeru opravdu velice vítaným pomocníkem pri jejich vyhledávání.
Mnoho poucného pro plavbu na ostruvku lze cerpat i z plaveb našich námorních predku i našich jachtaru. Nekteré knihy jsou dostupné i v ceském prekladu.
Studium informací z oblasti nejen jachtarských záchranných akcí rozhodne není ztrátou casu. Pokud si z nich vezmeme poucení už ve fázi plánovaní plavby, pro vybavení grab-bagu a tvorbu strategie pro prípad použití ostruvku, tak to nepochybne významným zpusobem prispeje k naší úspešné záchrane.
A nejen to. Tyto znalosti a z nich vyplývající poucení mohou vést k tomu, aby k použití ostruvku vubec nedošlo.
Pokud se na plavbe preci jen ukáže, že použití ostruvku je životní nutností, tak dobrá príprava muže opravdu pomoci k bezpecnému návratu do domovského prístavu.
V dalších kapitolách tohoto seriálu se budeme venovat nekterým zde uvedeným tématum podrobneji v situacích, které je nutné rešit casto nejen kapitánem pri plavbe na záchranném ostruvku.
